Olgu Tokarczukovou porota ocenila za „narativní představivost, která s encyklopedickou vášní překračuje hranice jako svébytná forma života“. Porota zvlášť vyzdvihla její třetí román Pravěk a jiné časy, který je excelentním příkladem nové polské literatury po roce 1989“, a pět let staré Knihy Jakubovy, ve kterých předvedla vrcholné možnosti románu zobrazit případ, který se takřka vymyká lidskému chápání. Zdůvodnění Švédské akademie pokračuje slovy: Tokarczuková nikdy nenahlíží na realitu jako na něco stabilního nebo věčného. Své romány konstruuje v napětí mezi kulturními protiklady: příroda proti kultuře, rozum proti šílenství, muž proti ženě, domov proti odcizení.“

Peter Handke Nobelovu cenu získává za vlivné dílo, které s lingvistickou vynalézavostí zkoumá okraj a specifičnost lidských zážitků. Rakouský spisovatel, básník, dramatik a překladatel je autorem desítek próz, her a esejů. Podílel se také na scénářích k filmům Wima Wenderse včetně známého Nebe nad Berlínem, tři celovečerní snímky sám režíroval. V českém překladu Handkeho tvorba vychází od konce 60. let minulého století, čtenáři mohou znát jeho prózy Nevyžádané neštěstí, Tři pokusy, Dětský příběh: Číňan bolesti, Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu či Don Juan.

Švédská akademie se letos výjimečně rozhodla udělit dvě ceny za literaturu proto, aby vykompenzovala loňskou pauzu, kterou způsobil skandál kolem sexuálního obtěžování, v jehož důsledku rezignovala část poroty.