Antikvariát jako sociální síť

Skřípějící dveře, dřevěné schody vedoucí do podzemí, kamenná podlaha a především stovky českých grafik a tisíce knih všude, kam se podíváte. Řeč je o 1. Podzemním antikvariátu v pražské Hybernské ulici, který už přes deset let provozuje Michal Hulla. V rozhovoru hovoří o současnosti i budoucnosti antikvariátů, důležitosti osobního setkávání či o tom, co si uvědomil díky nedávným vládním omezením.

Jak si v současné krizi stojí antikvariáty?

V Česku je přibližně dvě stě antikvariátů a obchodů, kde se prodávají antikvární knihy, s celkovou nabídkou okolo dvou a půl milionu knih. Řekl bych, že si stojí dobře. Rozvoj internetu navíc umožnil rozšíření internetových antikvariátů, díky tomu dnes už není nutné mít kamenný obchod. Nicméně atmosféra v opravdových antikvariátech se nezměnila. A ty opravdové se podle mě poznají tak, že nabízejí i grafiky — to k tomu vždycky patřilo. Na druhou stranu internetové antikvariáty mají také právo na život, nabízejí obrovské množství knížek, které si své čtenáře najdou.

Bylo snadné přejít na nečekaný omezený režim?

Máme celkem dobře zavedený e-shop a většina skladu je přístupná přes internet. To problém nebyl. Jenže hodně zákazníků chce přijít osobně, knihy si prohlédnout a pak teprve koupit. Zřídili jsme alespoň výdejní okénko. Starosti byly i se zásobováním. Prolezli jsme všechny kouty a probrali osobní knihovny, abychom nešidili stálé klienty na novinkách.

Mělo to pro vás i nějaký přínos?

Ověřili jsme si, že nechceme být výdejnou nebo robotickým antikvariátem. Bez aktivního kontaktu se zákazníky nás to nebaví.

Myslíte, že antikvariáty budou mít své místo i v budoucnu?

Rozhodně nám antikvariáty ještě vydrží. Jsou to velmi specifické obchody, kde se hodně odráží osobnost majitele, respektive zaměstnanců, kteří pečlivě vybírají knihy pro své zákazníky a pomáhají doplňovat jejich sbírky.

Bez čeho se dnes antikvariát neobejde?

Dobrý antikvariát se nikdy neobejde bez lidí, kteří knihy milují a rozumí jim. Ať už jde o zákazníky, či zaměstnance. Nemusí přitom ani jít o kupující zákazníky, rádi komukoli poradíme, případně ho odkážeme na konkurenci. Je potřeba vytvořit dobrou a schopnou partu a příjemné prostředí. To máte jako s kavárnami, zkrátka nejde jen o to prodat kafe. Rozhodně je dobré mít i e-shop, alespoň nám zajistí přibližně třetinu prodeje. Samozřejmě je to vstřícnější k zákazníkům, kteří z pohodlí domova přesně zjistí, kde danou knihu seženou. A kniha se tak dostane tam, kam má.

Jsou pro vás podstatné sociální sítě?

Sociální sítě jsou nad mé chápání, ale nově jsme alespoň na Instagramu. Máme však sociální síť tady v obchodě, chodí sem za námi zákazníci, povídáme si s nimi a máme tak sociální síť pořád jako zastara. Lidé sem za námi chodí kvůli sociální interakci, povídat si o knížkách, co si kde koupili, co nového vyšlo, co kde mají u konkurence.

Nabízíte i tituly, o kterých víte, že se prodají, i když si osobně myslíte, že nejsou kvalitní?

Snažíme se nabízet zejména knihy dobré. Převážnou část naší nabídky tvoří knihy odborné, poezie a kvalitní beletrie. Na druhou stranu si netroufám být cenzorem ani pohrdat poptávkou zákazníků. Nabízíme tudíž i autory „módní“, lehkou četbu a neodsuzuju ani brakovou literaturu, má tu své místo.