„Deště Maierniggu“ jsou obsahem i formou ucelenější, sevřenější, zásadně pak sugestivnější než na cenu Magnesia Litera nominovaná kniha „Falkenfrau“ (2021, Host). Poetika a básnický svět jsou v ní vykrystalizovanější, osobitější — a na druhou stranu na sebe v mnohém navazují, stylem, či dokonce motivy, místy ale balancujíce na hraně opakování již řečeného, tedy ustrnutí.
Výběr z básnického debutu „Andrstán“ Filipa Klegy, který právě vychází v edici Mlat nakladatelství Větrné mlýny.
Výběr z básnického debutu „Bizarrum multiflorum“ Anny Sedlmajerové, který právě vychází v edici Mlat nakladatelství Větrné mlýny.
Teodor Kravál ve své třetí sbírce „Řez rybou“, jež výrazově navazuje na předešlý „Pavilon Balast“, pokračuje v originální, komplexní a ironicky groteskní lyricko-epické reflexi „světa, ve kterém žije“.
Básně z připravované sbírky „Zemla vulgare“ polské básnířky Katarzyny Szwedy v překladu Dominika Bárta.
O „krizi“ literární kritiky vyšlo mnohé. V literárním provozu jako by o ní všichni věděli a solidní kritiku očekávali, ale její úroveň profesionality, ba úroveň vůbec stagnuje. Většinově, i přes tuto „krizi“, publikují literární časopisy a weby nemalé množství (pod)průměrné, neodborné kritiky, ale podstata problému tkví hlouběji — a to v samotném zacházení s psaním o literatuře a způsobu vedení dialogu o ní.
