Články od:
Eva Klíčová
25/01/2020 | téma |

Kritika v osamění

Na půdě Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky se v letech 2011—2017 začátkem prosince vždy konaly První bilance. Tato ohlédnutí za uplynulým literárním rokem měla ambici zachytit vše podstatné z české poezie a prózy. Diskusi kočírovanou ředitelem ústavu Pavlem Janáčkem odstartovaly vždy vstupní teze čtyř přítomných kritiků, funkci pojistky reprezentativnosti měla i anketa uspořádaná mezi pracovníky ústavu. Po loňské bilanční cézuře se diskuse vrátila: bez průzkumů, bez tezí a bez Pavla Janáčka. Jaká tedy byla?

15/07/2019 | portrét |

Žiju v trvalém pocitu lehkého neskutečna

Pavla Horáková je spisovatelka, překladatelka, redaktorka a krotitelka sociálních sítí. Její román Teorie podivnosti získal Magnesii Literu za prózu a podnítil v recenzentech i čtenářích podivné teorie. Dnes vystoupí Pavla Horáková na Měsíci autorského čtení v Brně.

25/06/2019 | recenze |

Bílej bohatej pane, nebuďte smutnej

Možná žádný ze světových prozaiků se po vydání románu netěšívá tak vášnivé pozornosti jako Michel Houellebecq — a to nejen z řad kritiků, ale i publicistů, kteří se jinak k literárním dílům vyjadřují sporadicky.

05/02/2019 | recenze |

Buď jako bonobo!

Populárně-naučný svěží text britské novinářky Angely Saini Od přírody podřadné je přirozeně určen nejen feministkám a feministům, ale stejnou měrou i jejich zarytým odpůrcům a odpůrkyním.

03/01/2019 | komentář |

Vleklá kulturní válka

V půli prosince byly vyhlášeny výsledky tradiční ankety Lidových novin Kniha roku. Kulturní veřejnost ale více než vítězství publicisty a spisovatele Aleše Palána a jeho knihy rozhovorů se šumavskými poustevníky Raději zešílet v divočině zajímalo, kdo všechno ještě pro Babišovy noviny hlasuje a zda je vůbec anketa podobného plátku hodná pozornosti. Jako vždy se vůči Lidovým novinám nejostřeji ohradila Revolver Revue.

11/12/2018 | recenze |

Ocel a hlad

Kniha ruského historika Vadima Damiera Ocelové století mapuje sociální a ekonomické poměry provázející nástup modernity v Rusku, a to od revoluce roku 1917 přes „bolševický termidor“ a stalinismus až po pokus o sovětský sociální stát v 60. až 80. letech, který vyústil v rozpad Sovětského svazu v roce 1991.