Rozhovor se spisovatelkou a teoretičkou Martinou Blažekovou o současné slovenské poezii, vzdálených blízkostech či jejím vnímání současného nastavení doktorského studia.
Fenomén hraničnosti či překračování hranic vyznačuje jeden z klíčových momentů umění a obecně možnosti proměny či společenské kritiky. Lidé žijící v pohraničí — ať už geografickém, sociálním, či psychickém — jsou proto často vystaveni neúměrně většímu tlaku, než musejí snášet obyvatelé domnělých vnitrozemí. Hranice normativních kategorií genderu, třídy, postavení a etnicity totiž procházejí naším každodenním jednáním.
S pracovnicí v sociálních službách, básnířkou, překladatelkou a divadelní publicistkou Veronikou Jončevovou o propojení práce v sociálních službách s tvůrčím psaním, zkušenostech s dětmi s nařízenou ústavní péčí a také o překladatelských výzvách.
Figura nepřítomnosti, absence, ticha či prázdna vymezuje podstatné směřování moderní poezie, v němž lze zároveň spatřovat prvky tradice sahající hluboko do minulosti. Snahy překročit horizont lidské smrtelnosti, paradoxní přijetí ztráty a práce truchlení přitom samozřejmě nejsou výhradními tématy básnictví.
Mezi básnickými knihami přihlášenými na letošní Cenu Jiřího Ortena se objevilo hned několik zajímavých titulů. Kristýna Svidroňová a Iveta Ciprysová jsou autorkami dvou z nich. Jejich sbírky přinášejí zajímavé pohledy na prostupnost hranic lidského a přírodního, zkušenost duševního i tělesného vyloučení člověka nebo provázanost bytostí s prostředím.
Rozhovor s Benoitem Meunierem, francouzským překladatelem, básníkem a spisovatelem usazeným v Česku, který do francouzštiny přeložil například první díl Dobrého vojáka Švejka. Mluvili jsme o Meunierově vlastní tvorbě, která nyní vychází ve Francii a s níž se lze seznámit například v několika číslech revue Souvislosti, o francouzské a české básnické tradici či prolínání překladatelské a spisovatelské práce.
