Ukázka z nového románu britského prozaika Juliana Barnese, portrétu „Belle Époque, oněch krásných časů, kdy byla v Paříži dokončena Eiffelova věž a krásná Sarah Bernhardtová byla na vrcholu kariéry — ale také doby bizarních soubojů, vražd a soudních procesů včetně neblaze proslulé Dreyfusovy aféry“.
Hukot času je fiktivní historií vztahu ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče ke stalinskému sovětskému systému — a obecně obrazem lidské svobody ve světě, kde je život v područí totalitního režimu, který ovládá vše včetně umělecké tvorby. Ukázka z posledního románu Juliana Barnese.
Poslední Barnesova próza Roviny života spojuje — jak to u něj bývá zvykem — „to, co ještě nikdo nikdy nespojil“, aby po textech Žádný důvod k obavám a Vědomí konce vznikla další z jeho meditací dotýkajících se tématu smrti. V knize se prolíná téma fotografie a balonového létání a milostný příběh jednoho z prvních vzduchoplavců Freda Burnabyho a slavné francouzské herečky Sarah Bernhartové s velmi osobními úvahami nad ztrátou milované bytosti a anatomií zármutku a truchlení.
