Články od:
Klára Goldstein
27/05/2022 | komentář |

Strach vskočit do tajemství?

V poslední době z četných recenzí a kritických textů zaznívá, mnohdy mezi řádky, požadavek na poezii, aby byla explicitní, nic nezamlžovala, a stala se tak čtenáři zcela srozumitelnou. To jsme se tolik začali bát tajemství a nedořečenosti, prostoru, který máme ohledávat sami za sebe a za svou zkušenost? A kde už v současném světě tajemství nalézat, když ne v poezii?

07/02/2022 | portrét |

A hrozně vychrtlí jsme touhou po jaru…

Tak jako lidské nitro i sama poezie je obkružována nejistotou a hrůzou, a přece vnáší jas, byť třeba nepatrný, do tmy sebebolestnější skutečnosti. Před sto lety, 7. února 1922, se v jihomoravských Vnorovech narodil jeden z velkých básníků naděje, Jan Skácel.

23/09/2021 | portrét |

Místo zvonů kulomet. Nad Seifertovou sbírkou Jaro, sbohem

Dnes si připomínáme 120 let od narození Jaroslava Seiferta. Svědka téměř celého jednoho století československé poezie, inspirátora, hybatele a čelného představitele všech jeho klíčových období. Seifert však žil i pro jiné osudy, než byl československý.

18/08/2021 | portrét |

Mýtus jedné smrti

Mohlo by se mylně zdát, že dnes, pětaosmdesát let od zavraždění andaluského básníka, je téma F. G. Lorca v jistém směru plně zhodnoceno, zváženo a uzavřeno a že podrobovat je jakýmkoli úvahám a analýzám je buďto zbytečné a nekonstruktivní, nebo přímo svatokrádežné. V rámci moderních dějin a dějin literatury však není možné se mu vyhnout, byť by byl tento odstup zamýšlen jako cílený.

10/06/2021 | komentář |

Prvotní zůstává nevysloveno. Benátky mezi Calvinem a Brodským

Po rozvolnění se vracíme do fyzického prostoru města — a urbánní vnímavost nám jitří i literatura. K městům, která do literatury vstupují už po mnohá staletí, patří bezesporu Benátky. Dalece přitom přesáhly status „kulis příběhu“, o kterém by se dalo uvažovat třeba v případě Shakespearova Kupce. Zejména ve 20. století, v souvislosti se stále silnějším ukotvováním pozic, které v literatuře topos města získává, se stávají nosným jádrem vyprávění, jeho východiskem a cílem, postavou. Zcela zásadní jsou zejména dva ikonické texty, které je možno nazvat „benátskými“, a to Neviditelná města Itala Calvina a Vodoznaky Josifa Brodského.

01/04/2021 | portrét |

Sami a už bez osudu

Na konci března jsme si připomněli jednačtyřicet let od úmrtí básníka Vladimíra Holana. Právě téma smrti se v Holanově díle velmi často a velmi logicky spájí s tématem dětství. Jejich vzájemná polarita výrazně vystupuje a žádá si pozornost zřejmě nejsilněji v Holanových Příbězích. Ostatně i v kontextu blížících se Velikonoc se můžeme spolu s básníkem ptát „Co není hrobem?“ a pokusit se překlenout onou otázkou občas palčivou nedůvěru k bytí.