Dne 23. září si připomínáme devětačtyřicet let od úmrtí Pabla Nerudy, básníka, na jehož osobnost i dílo vlivem minulých desetiletí ještě mnozí v naší zemi nahlížejí s nedůvěrou a možná i jakýmsi despektem.
V poslední době z četných recenzí a kritických textů zaznívá, mnohdy mezi řádky, požadavek na poezii, aby byla explicitní, nic nezamlžovala, a stala se tak čtenáři zcela srozumitelnou. To jsme se tolik začali bát tajemství a nedořečenosti, prostoru, který máme ohledávat sami za sebe a za svou zkušenost? A kde už v současném světě tajemství nalézat, když ne v poezii?
Tak jako lidské nitro i sama poezie je obkružována nejistotou a hrůzou, a přece vnáší jas, byť třeba nepatrný, do tmy sebebolestnější skutečnosti. Před sto lety, 7. února 1922, se v jihomoravských Vnorovech narodil jeden z velkých básníků naděje, Jan Skácel.
Dnes si připomínáme 120 let od narození Jaroslava Seiferta. Svědka téměř celého jednoho století československé poezie, inspirátora, hybatele a čelného představitele všech jeho klíčových období. Seifert však žil i pro jiné osudy, než byl československý.
Mohlo by se mylně zdát, že dnes, pětaosmdesát let od zavraždění andaluského básníka, je téma F. G. Lorca v jistém směru plně zhodnoceno, zváženo a uzavřeno a že podrobovat je jakýmkoli úvahám a analýzám je buďto zbytečné a nekonstruktivní, nebo přímo svatokrádežné. V rámci moderních dějin a dějin literatury však není možné se mu vyhnout, byť by byl tento odstup zamýšlen jako cílený.
Po rozvolnění se vracíme do fyzického prostoru města — a urbánní vnímavost nám jitří i literatura. K městům, která do literatury vstupují už po mnohá staletí, patří bezesporu Benátky. Dalece přitom přesáhly status „kulis příběhu“, o kterém by se dalo uvažovat třeba v případě Shakespearova Kupce. Zejména ve 20. století, v souvislosti se stále silnějším ukotvováním pozic, které v literatuře topos města získává, se stávají nosným jádrem vyprávění, jeho východiskem a cílem, postavou. Zcela zásadní jsou zejména dva ikonické texty, které je možno nazvat „benátskými“, a to Neviditelná města Itala Calvina a Vodoznaky Josifa Brodského.
