Profesor historie Petr Svobodný nabízí v knize „Dědeček“ dětem od deseti let „dějiny 20. století pohledem vnuka, dědečka a historika v jedné osobě“. Události se vynořují z rodinných análů, dobových dokumentů, autorových dětských vzpomínek i dospělých zkušeností, ovšem vypravěč-historik v nich získává převahu nad optikou dítěte.
Dora Kaprálová svůj první literární počin pro děti a mládež „Pan Nikdo a bílá tma“ sice opatřila žánrovou charakteristikou „dětský horor“, nečekejme však nervy drásající zápletku s množstvím překvapivých zvratů. Samotný příběh spíše než aby strach naháněl, o zrodu a paralyzující moci strachu vypráví.
Letos si připomeneme 75. výročí od přijetí „Všeobecné deklarace lidských práv“, právně nezávazného, ale lidsky významného dokumentu, který poprvé a otevřeně přiznal všem lidem bez rozdílu a bez jakýchkoliv podmínek stejná práva na důstojný život. Důležitost dokumentu připomíná kniha „Deklarace“.
Kdy jindy se zastavit, ztišit, zamyslet nad svým životem než právě v období adventu a nadcházejícího zimního slunovratu? Dospělým, kteří chtějí tento čas využít s dětmi ke společné rozpravě o počátku, koloběhu i konci života a jeho hodnotách, se nabízí jako doprovod útlá knížka „Kdesi pod nebesy“ s verši Radka Malého a ilustracemi Martiny Špinkové.
Ve volné trilogii Marka Tomana je úsměvně a oslavně tematizováno čtenářství jako dobrodružství nikdy nekončící, sama trilogie, již vydalo nakladatelství Baobab, se ovšem románem „Nožička a Wohryzek“ uzavírá.
Co má společného sibiřská zima s haiku? Název grafického románu „Sibiřské haiku“ se zakládá na myšlenkové opozici, tak typické pro tradiční japonský básnický útvar, ale samo vyprávění se kontrastní polarizaci vyhýbá.
