Články od:
Radomil Novák
14/09/2020 | recenze |

Kavárna na hřbitově

Lehkonohý román o Karlu Poláčkovi a stínu holokaustu. Recenze prózy Martina Daneše Rozsypaná slova.

21/04/2020 | recenze |

Vše pro firmu aneb Vo co go, týme?

Občas bývá čtení současných románů podobné hokejovému mači. První třetina chaos a překotnost, dějový motor nemůže naskočit a dostat se do rytmu. Pak vplujeme do slíbeného otevřeného prostoru, sledujeme hajlajty v jakémsi cloudu, začínáme tušit další scénář, který se v poslední třetině naplní, takže nuda, a těšíme se na konec, přesněji řečeno: že bude konec.

03/12/2019 | recenze |

Paměť nezapisuje všechno demokraticky

Je možné mít a priori nedůvěru k oceňovaným dílům a autorům. Třeba se jenom někdo trefil do poptávky doby, je v něčem jiný, neobvyklý, šokující, třeba se trefil do nastaveného měřítka poroty, správný tip ve správném načasování. Avšak knížka reportáží Není od Mariusze Szczygieła (za niž získal nejprestižnější polskou literární cenu Nike 2019), cena necena, má čím čtenáře zaujmout, neřkuli uchvátit!

17/10/2017 | recenze |

Brněnské zcela přípustné asymetrie

Když před zhruba sto lety vydal Šrámek svůj generační román Stříbrný vítr (1910), strhla se vlna pohoršení pro jeho přílišnou otevřenost, odkrývání společenských tabu a pokrytectví, buřičský vzdor i erotickou spontaneitu. Když čteme Vavrečkův nový román, nenajdeme skoro nic, co by šokovalo nebo překvapilo.

28/02/2017 | recenze |

Aťmír, Mušňůra a smrt

Prvotina Dostálové je anotována jako autobiografická výpověď, v autorčině stručné biografii na poslední straně knihy pak objevíme informaci „dcera spisovatele a režiséra Zeno Dostála“. Skutečně také v textu najdeme autentické životní reálie, osoby, místa, fakta, a to bez šifrování či zametání stop mystifikacemi.

13/12/2016 | recenze |

Tak pa a zase příště!

Nejnovější próza Michala Viewegha předvádí dva v jednom: filmový scénář i „román“, příběh v příběhu. Čtete jednou, zaplatíte však dvakrát! Pochvalme marketing!