Články od:
Zbyněk Vybíral
06/01/2022 | glosa |

Nečíst doslovně

Na začátku útlého románu Nevědění, a po desítkách stran znovu ústy románové postavy, se Milan Kundera dovolává jednoho čtyřverší Skácelova, když líčí, že po invazi armádami Varšavského paktu si Češi mysleli, že bude Moskvou nastolený režim trvat nekonečně. Sedmdesátá léta minulého století… Skácel tehdy napsal v Chybě broskví: „je tolik smutku lze ho zdvíhat / na břehu moře vystavět / si z něho dům a neotvírat / kambalám dveře tři sta let.“

02/12/2021 | glosa |

La Belle Époque

Lidstvo si užilo i jiných období, než jsou pandemie, války, období sedmi prázdných klasů či sedmi churavých krav. Třeba Belle Époque, přivolávající představu hravosti, tvorby, lehkého povznášení a snů…

04/11/2021 | glosa |

Leporelizace světa

Pár týdnů mě provází názor Amose Oze (z knižního rozhovoru, který vedl s Širou Chadadovou a který nazvali Skok do prázdného bazénu): „Politika a sdělovací prostředky se stávají jen dalšími odvětvími zábavního průmyslu. Problémy vypadají jako vtípky. Řešení mají podobu esemesek. Život jako by byl jen laciný trik. Mluvím o systematické infantilizaci lidstva.“

07/10/2021 | glosa |

O ekvivalentní finalitě

V případě, že se mě někdo zeptá, jakou knihu jsem si koupil, napadne mě na malý okamžik, že odpovědět mu (nebo jí) je jako ukázat spodní prádlo. Anebo ještě hůř. Odpovědět je jako nechat tazatele nahlédnout do zákoutí své duše. Nechci z toho dělat drama, ale někdy chvíli trhám okvětní lístky: Mám to říct, nemám to říct? Mám to říct?

06/09/2021 | glosa |

Ignoruje psychoanalýza podstatu literatury?

„Připravujeme Hamleta a moc by se nám zamlouval psychologický profil titulní postavy,“ stálo v e-mailu z divadla Komedie a z časopisu Moderní divadlo. Termín „psychologický profil“ byl v uvozovkách a milá paní šéfredaktorka ještě připsala, že rozbor mohu pojmout velmi svobodně.

05/08/2021 | glosa |

Dát básní mat

Co zbude po básníkovi? Báseň, řeklo by se. Proč se ptáš? Ano, já vím, ale která? To se nikdy neví. Může to být báseň o mršině. O poštovní schránce nebo o stéblech trávy. Anebo o tom, že jsem u pramene a žízní hynu. Zbude jedna ikonická báseň vytištěná ve sbírce. Zbyl ikonický Máj. I Maryčku Magdonovu jsme znali všichni.