Brittenův Peter Grimes se vrátil do Brna

Opera Peter Grimes britského skladatele Benjamina Brittena z roku 1945 byla u nás poprvé uvedena v brněnském Národním divadle v roce 1947. Letos na podzim se na brněnské jeviště, tentokrát do Janáčkova divadla, tato slavná opera vrátila v působivé inscenaci režiséra Davida Radoka a dirigenta Marka Ivanoviće.

Benjamin Britten a Peter Grimes

Nejvýznamnější britský skladatel 20. století Benjamin Britten (1913—1976) si pro své opery vybíral zajímavé náměty a nejednou i velmi známé literární předlohy. Opera The Rape of Lucretia (Zneuctění Lukrécie) z roku 1946 vznikla podle hry Le Viol de Lucrèce francouzského dramatika Andrého Obeyho. Albert Herring (1947) podle povídky Guye de Maupassanta Le Rosier de Mme. HussonBilly Budd (1951/1964) podle stejnojmenné novely Hermana Melvilla (spoluautorem libreta byl spisovatel E. M. Forster). Gloriana (1953) podle knihy Lyttona Stracheyho Alžběta a Essex. Hned ke dvěma operám z let 1954 a 1971 si Britten vybral náměty z díla Henryho Jamese: novelu The Turn of the Screw (Utažení šroubu) a povídku Owen Wingrave. Nevyhnul se ani Williamu Shakespearovi a podle jeho slavné komedie A Midsummer Night’s Dream (Sen noci svatojánské) napsal operu, která měla premiéru v roce 1960. Poslední Brittenova opera Death in Venice (Smrt v Benátkách) z roku 1973 je podle proslulé stejnojmenné novely Thomase Manna.

Benjamin Britten (1968), foto: Wikimedia

Benjamin Britten (1968), foto: Wikimedia

Také Peter Grimes má literární předlohu, a to motivy z básnického cyklu The Borough George Crabbeho (1754—1832), který vyšel v roce 1810. Autorem libreta je Montagu Slater. Brittenova první opera, která skladatele ihned proslavila, měla premiéru jen krátce po skončení druhé světové války, 7. června 1945, v londýnském divadle Sadler’s Wells. Britten předtím zkomponoval pro jeviště pouze operetu Paul Bunyan (1941), k níž napsal libreto básník W. H. Auden podle americké lidové pověsti, a balet Plymouth Town (1931), který však nebyl za skladatelova života nikdy proveden.

Londýnskou premiéru tříaktového Petera Grimese dirigoval Reginald Goodall a titulní roli vytvořil tenorista Peter Pears (1910—1986), jenž byl několik desetiletí Brittenovým životním partnerem a ztvárnil hlavní tenorové role i v dalších skladatelových operách, stejně jako tenorové party v jeho dalších vokálních dílech, mimo jiné i ve War Requiem (Válečné requiem) z roku 1962. Americkou premiéru Grimese v Tanglewoodu v roce 1946 dirigoval Leonard Bernstein.

V roce 1947 byl Peter Grimes poprvé uveden v londýnské Královské opeře Covent Garden, opět s Pearsem v titulní roli; na tuto první britskou operní scénu se dílo vrací pravidelně. K slavným inscenacím dále patří provedení v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 1967, kdy titulní roli vytvořil Jon Vickers, považovaný vedle Petera Pearse za nejlepšího představitele Grimese. Oba pěvci operu též nahráli, stejně jako další známí tenoristé: Anthony Rolfe Johnson, Philip Langridge, Christopher Ventris, Anthony Dean Griffey či Stuart Skelton. V repertoáru měli Grimese dále třeba Ben Heppner, John Mitchinson, Jan Vacík nebo Ivo Žídek.

Děj a hudba Petera Grimese

O čem Peter Grimes, označovaný za první významnou anglickou operu od dob Purcellova díla Dido and Aeneas (asi 1688), vypráví? Děj se odehrává v rybářské vesnici v hrabství Suffolk kolem roku 1830. Vesničané podezřívají podivínského rybáře Petera Grimese, že zavinil smrt rybářského učně na širém moři, ačkoli vyšetřování dospělo k tomu, že šlo o nešťastnou náhodu. V krčmě jej dokonce obviní z vraždy a Grimes dostane radu, aby už žádného učně nepřijímal. Věří mu pouze učitelka Ellen Orfordová, která mu ze sirotčince přivede nového učně Johna. Toho si pak Grimes odvádí bouřlivou nocí domů.

Po několika týdnech si Ellen všimne rány na chlapcově krku. Domnívá se, že Grimes s Johnem špatně zachází. Žádá Grimese, aby chlapce nechal odpočinout, protože je neděle. Grimes se s ní pohádá a hádku vyslechnou vesničané právě opouštějící kostel. Pastor navrhne, aby všichni zjistili pravdu v Grimesově domě. Grimes ale zaslechne rozlícený dav a s Johnem uprchne. John však na útesu zakolísá a spadne do moře.

Několik dnů už Johna ani Grimese nikdo neviděl. Lidé si myslí, že vypluli na moře. Ellen však najde na břehu svetr, který Johnovi sama upletla. Pak dorazí uštvaný Grimes a Ellen s kapitánem Balstrodem mu radí, aby svůj člun potopil a ukončil svůj život v mořských hlubinách. Grimes je poslechne…

Brittenova hudba je sdělná a velice osobitá, například využitím bitonality. V Peteru Grimesovi hrají velkou roli četné sbory a symfonické mezihry, které spojují jednotlivé obrazy a často bývají uváděny i samostatně jako koncertní suita Four Sea Interludes (Čtyři mořské mezihry). Hlavním „živlem“ opery je moře, které Britten v hudbě zobrazil podobně mistrovsky jako třeba Claude Debussy v symfonických skicách La mer (Moře), tedy se všemi jeho barvami, zvuky a proměnami. Zvláště patrné je to právě v oněch symfonických mezihrách.

Vrcholná scéna, kdy přátelé radí Grimesovi, aby spáchal sebevraždu, je ve své jednoduchosti velice působivá: jen mluvené slovo a sbor za scénou bez doprovodu orchestru. Postava vnitřně rozervaného Petera Grimese je velmi nejednoznačná, ani kladná, ani záporná, a tím víc vzbuzuje v divákovi neklid. Stejně jako celá tato výjimečná opera, která v řadě epizod zobrazuje atmosféru malého městečka s jeho rázovitými obyvateli, podezříváním a různými pomluvami a intrikami. Nejednoznačné je i to, jak to s Grimesovými učni opravdu bylo, zda je Grimes násilník (podle některých režisérských výkladů dokonce pedofil), nebo pouhý neohrabaný nešťastník, který má smůlu, touží zbohatnout lovem ryb, což se mu nedaří, chce se oženit s učitelkou Ellen, ale neumí dát najevo své city a nezapadá do vesnické komunity, čímž proti sobě všechny popuzuje. Ostatně téma odlišný jedinec versus většinová společnost se u Brittena vyskytuje opakovaně, jako třeba v operách Billy Budd a Smrt v Benátkách.

Peter Grimes na českých jevištích

Jak jsme již zmínili v úvodu, nedlouho po světové premiéře se Peter Grimes objevil také na našem území, a to v tehdejším Zemském národním divadle v Brně, kde měl premiéru 28. června 1947. Druhá česká inscenace byla uvedena v pražském Národním divadle (na scéně Smetanova divadla, dnes Státní opery) 22. února 1979; dirigentem byl Josef Kuchinka, režii měl Ladislav Štros a titulní roli vytvořil Ivo Žídek. V reprízách se v roli Grimese dále objevili Jiří Zahradníček, Alberto Remedios a John Mitchinson. Derniéra proběhla o dva roky později, 21. února 1981. Letošní brněnská inscenace je teprve třetí u nás. Jinak byl Peter Grimes na českých jevištích uveden ještě při několika hostováních zahraničních souborů, například v roce 1957 Národním divadlem Záhřeb, v roce 1965 londýnským souborem Sadler’s Wells Opera a v roce 2006 Slovenským národním divadlem Bratislava.

<em>Peter Grimes</em>, foto: ND Brno

Peter Grimes, foto: ND Brno

Nová brněnská inscenace, která sklidila velmi pozitivní ohlasy, staví na výborném hudebním nastudování Marka Ivanoviće, na vynikajícím výkonu představitele hlavní role, švédského tenoristy Joachima Bäckströma, i na výkonech dalších pěvců (Jana Šrejma Kačírková jako Ellen Orfordová, Svatopluk Sem jako Balstrode, Jiří Hájek jako Ned Keene, Jan Šťáva jako Swallow nebo Jitka Sapara Fischerová jako paní Nabob Sedleyová aj.). Ale rovněž na působivé, jednoduché režii a scéně Davida Radoka, který se vyhnul dnes tak častému motivu Grimesovy možné pedofilie (z finální verze libreta byly jisté narážky na pedofilii či pederastii odstraněny na žádost Petera Pearse) a antihrdinu Brittenova mistrovského díla pojal jako nejednoznačného nešťastníka, jemuž se nic nedaří a skoro všichni se staví proti němu; zlost a frustraci si Grimes vybíjí nejen na svých učních, ale v jedné scéně také na Ellen.

<em>Peter Grimes</em>, foto: ND Brno

Peter Grimes, foto: ND Brno

Děj je u Radoka zasazen do doby vzniku opery. Scéna s mořem a oblohou v pozadí je téměř neměnná, střídající se kulisy na šikmé ploše jen naznačí potřebné proměny (soudní síň, hospoda, nábřeží či Grimesův dům), další už je dílem světelného designu a hereckých výkonů; davové scény střídají intimní výjevy a symfonické mezihry víc než k proměnám scény slouží k divákovu pohroužení do hudby i příběhu. Vznikla výjimečná inscenace, která potvrzuje kvality brněnského operního souboru i orchestru a také kvality režiséra Davida Radoka, který s brněnskou operou spolupracuje již poněkolikáté. Peter Grimes bude v Brně uveden ještě 2. prosince 2021.

Autor je knihovník, publicista, recenzent, editor a spisovatel.