Byly zveřejněny nominace na Mezinárodní Man Bookerovu cenu, která hodnotí ty nejlepší prozaické překlady do angličtiny. Mezi nominovanými je například izraelský spisovatel Amos Oz a jeho poslední román Jidáš, Albánec Ismail Kadare nebo čínský autor Jen Lien-kche se satirickým románem o čínském zázraku Rozpukov. Vítězství s sebou nese i odměnu padesát tisíc liber (zhruba půl druhého milionu korun), kterou si mezi sebe rozdělí autor oceněné knihy a její překladatel.


Čínská lidová republika výrazně sníží objem překladových knih pro děti. Podle neoficiálních zdrojů Čína zavede kvótní systém, který umožní vydání pouze velmi omezeného počtu obrázkových dětských publikací. Systém by měl naopak tlačit nakladatele ve vydávání více původní čínské tvorby zaměřené na předškolní děti a žáky nejnižších tříd. Děje se tak v kontextu rozsáhlejší kampaně za umenšení západního vlivu na čínské obyvatele a děti obzvláště, která se rozběhla po prosincovém sjezdu Komunistické strany Číny. V Číně přitom v posledních letech představují obrázkové publikace pro děti ten nejživější a největší segment knižního trhu: Číňané mohou mít už více než jen jedno dítě a navíc jsou ochotní nejvíce investovat právě do nejranější fáze jejich školního rozvoje. Podle serveru South China Morning Post jsou ale dětské knížky od čínských autorů nekvalitní, plné prvoplánových moralit a víceméně nezajímavých příběhů, čínští rodiče proto ve velké míře nakupují zahraniční tituly: jednou z nejprodávanějších knih jsou například příběhy o Prasátku Pepině nebo Šarlotina pavučinka.

Komentář časopisu The New Yorker upozorňuje, že čínský stát už jednou cenzuru a ideologické zaměření utužil, po událostech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, k nimž vedla liberální a Západu více otevřená politika Číny v osmdesátých letech: mladší generace byly méně nacionálně zapálené, a tedy i méně loajální vůči státu a straně než ty starší. New Yorker k tomu podotýká dvě věci: zaprvé, cenzura v dnešní, na globální dění přímo napojené Číně, kde velké procento mladých lidí studuje v zahraničí, zřejmě nebude mít kýžený efekt. A zadruhé, podle výzkumu z Kalifornské univerzity jsou to často paradoxně právě zahraniční knihy, které zvyšují loajalitu vůči vlastní zemi: čtenář se z nich dozví, že lidé mají problémy úplně všude.


Prodejní statistiky z Velké Británie od agentury Nielsen Book Research UK potvrzují trend ústupu e-knih: jejich prodeje poklesly oproti předchozímu roku o čtyři procenta. Celkový knižní trh v Británii přitom rostl, prodalo se o dvě procenta více knih a utratilo sto milionů liber (přes tři miliardy korun) navíc. Převahu tištěných knih nad těmi elektronickými ve statistikách způsobil boom omalovánek pro dospělé, vydání exkluzivních titulů, jako bylo pokračování Jako zabít ptáčka od Harper Leeové, a hlavně knihy pro děti: ty se v digitálním formátu kupují jenom minimálně. Některé výzkumy také ukazují, že tištěné knihy preferuje i mladá, digitální generace. Ředitel Nielsenu Steve Bohme minulý týden na knižním veletrhu v Londýně uvedl, že tištěná kniha je pro mileniály způsob relaxace od všudypřítomných obrazovek. Tomu odpovídá i další překvapení ze statistik: loni poprvé překonaly chytré telefony a tablety coby zařízení určená ke čtení e-knih speciálně navržené čtečky.