Zatím poslední kniha norské spisovatelky a novinářky Linn Ullmannové měla být původně něčím zcela jiným. Dcera Ingmara Bergmana a Liv Ullmannové naplánovala, že spolu s otcem napíší knihu. V té době bylo Bergmanovi osmdesát sedm let. Pokračovat…

Milan Urza je mimo jiné znám coby hudebník, literární redaktor a básník. Všechny tyto autorské zkušenosti — práci s tempem, důslednou stavbou textu a také imaginativními a metaforickými obrazy — zúročil ve své poslední atmosférické novele Dům bez oken. Pokračovat…

Dnes je Burroughsova literární tvorba výzvou spíš pro literární historii než pro literární kritiku. Román The Soft Machine (Hebká mašinka) vyšel již v roce 1961 a od té doby byl široce reflektován, jakkoli nebyl v češtině dosud dostupný. O tomto textu tedy už něco víme ze sekundárních pramenů. Jedna věc je však znát teorii… Pokračovat…

Spisovatelka a reportérka Reflexu Adéla Knapová debutovala v roce 2003 knihou Nezvaní. Ta je však, jak čteme v autorském medailonu její prozaické novinky, „neplatná“. Pokud bychom na tento autorský výklad přistoupili, můžeme konstatovat, že Adéla Knapová publikuje v dosti svižném tempu. Po třináctileté odmlce, která následovala po její prvotině, totiž během čtyř let vydala hned trojici… Pokračovat…

Jestliže každému kritickému soudu předchází určité předporozumění, nezbývá mi než přiznat, že já jsem se svým profesním pohledem na literaturu i čtenářským založením pro Doru Kaprálovou adresátem takřka ideálním. Člověkem, kterého baví její nejnovější povídkový soubor Ostrovy číst a který je také odhodlán jej veřejně pochválit. A to i přesto, že současně tuším, že jde… Pokračovat…