Rodák ze Šumperka, Julius Varga, trpící od dětství vzácným onemocněním, které postupně zcela paralyzovalo jeho tělo, si navzdory křehké konstituci uchoval zdravou páteř. Během svého krátkého života se stal občanským aktivistou a disidentem, který neúnavně bojoval proti totalitnímu režimu, dráždil místní estébáky a výrazně se podílel na průběhu sametové revoluce na Šumpersku. Pokračovat…

Stále větší časový odstup od konce státního socialismu vyvolává potřebu jej znovu interpretovat a zkoumat jeho povahu – jinak a snad méně sudičsky černobíle. Zvláště mladší badatelé pak disponují i emoční distancí de facto „nepamětníků“. Literární a filmový historik a kritik Vít Schmarc se s touto distancí vrací k jednomu z dnes nepochybně nejopovrhovanějších období literárních dějin: k éře stalinismu. Pokračovat…

Smrt. Dnes možná ještě větší tabu než dřív. Obsáhlá a čtenářsky atraktivní kniha historika Václava Grubhoffera Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy ukazuje smrt a s ní spojenou makabrózní a funerální tematiku jako neoddělitelnou součást každodenního života našich předků. Autorovy historické ponory do osmnáctého a devatenáctého století, stejně jako obsáhlé citace z cizojazyčné i české literatury o stěží… Pokračovat…

Jakkoli podtitul „Legionářské lamento“ Bryczovy nejnovější knihy explicitně pojmenovává její žánr, od romaneta, jak jsme na tento málo frekventovaný žánr zvyklí, se však i liší, a to především svou relativně složitou významovou výstavbou. Jeho významová mnohovrstevnatost vzbuzuje pocit, že žánrové zařazení je zde často spíše rozrušováno než naplňováno. Pokračovat…

Barbarella byla, je a bude historická událost, mezník v dějinách už dospělého komiksu. Dospělého nejen kvůli hlavní hrdince, ale z celé historické perspektivy, jak ji ve své knize Komiks: Světové dějiny od roku 1968 až do současnosti (česky 2015) nastínili Dan Mazur a Alexander Danner. Pokračovat…