Host 7 dní online
vzorec pro literaturu
časopisarchiv hosta Menu

Pod šapitó stále dokola

 —  Vladimír Stanzel
recenze

Výtvarník a básník Viktor Špaček se ve své prozaické prvotině s poněkud enigmatickým názvem Něco cirkusového věnuje mezilidským vztahům, převážně partnerským. Z dvaceti pěti nestejně dlouhých čísel povídkového souboru (od jednostránkových mikročrt po vícestránkové „studie“) jich plné tři pětiny rozkrývají partnerské peripetie současného člověka v různých podobách a fázích milostných vztahů, několik příběhů je pak mezigeneračních. Pokračovat…

Poměrně sebevědomě

 —  Pavel Portl
recenze

Kdyby existovala literární soutěž o nejambicióznější prózu, prvotina Sáry Vybíralové by se dostala minimálně do užšího výběru. V jiných kategoriích by ale moc šancí neměla, přestože se autorka znatelně snažila napsat téměř sofistikované povídky. „Téměř“ však neznamená jejich nedostatečnost, ale záměr relativizovat akademické vyznění „špínou“ několika vulgarit a soft porno scén. Pokračovat…

Disidenti existenciálna

 —  Jan Váňa
recenze

Lešení, španělsky Andamios (1996), je vyzrálým literárním opusem uruguayského spisovatele Maria Benedettiho. Co do formy v sobě spojuje to nejlepší z umění povídky, poezie, dramatu a románu, a navíc to kombinuje s věcností a rozhledem Benedettiho novinářské profese. Lešení sestává celkem z pětasedmdesáti lešenářských trubek, podlážek, rámů a ztužidel – mikropříběhů, básní či momentek –, které dohromady podpírají cosi jako osobní… Pokračovat…

Jak to bylo doopravdy s Rothem

 —  Michal Sýkora
recenze

Americký klasik Philip Roth je všeobecně považován za autobiografického spisovatele. Sám toto klišé mnohokrát přiživoval všemožnými hrami s identitou postav, s různými alter egy, ale také rozmlžováním hranice mezi fikcí a realitou. Nyní máme konečně možnost dozvědět se, jak to bylo doopravdy. Pokračovat…

Na úzkost návštěvou kadeřnice

 —  Kateřina Kirkosová
recenze

Arlington Park, šestá próza spisovatelky Rachel Cuskové, je zahájena podmanivým popisem ospalého anglického deštivého dne: nad městečkem se převalují „mraky jako temné katedrály, mraky jako stroje, mraky jako černé květy“. Úvodních pět stran stačí, chcete-li si uchovat iluzi stylového a motivického příbuzenství tohoto románu s Paní Dallowayovou Virginie Woolfové, jak o Arlington Parku… Pokračovat…

Medicines buy here online, generic canadian viagra