Státní cenu za literaturu letos získal rabín, spisovatel a dramatik Karol Sidon. Porota ocenila především jeho starší knihy Sen o mém otci a Sen o mně či spolupráci s filmovým režisérem Jurajem Jakubiskem. Novinář Daniel Konrád v rozsáhlém Sidonově profilu připomíná, že se do paměti veřejnosti zapsal především monumentální fantastickou tetralogií Kde lišky dávají dobrou noc.

Lubomír Zaorálek na Nové scéně Národního divadla včera předal i další ceny. Státní cenu za překladatelské dílo dostala romanistka Anna Kareninová, která do češtiny převedla díla Guillauma Apollinaira, Louise-Ferdinanda Célina či Tommasa Landolfiho.

Loni nebyla Státní cena za literaturu udělena. Porota ocenění se rozpadla kvůli krokům vlády a navržený laureát Jiří Hájíček nakonec cenu odmítl převzít kvůli její politizaci.


Dublinští radní navrhli repatriaci ostatků Jamese Joyce a jeho manželky. Hodlají tak skoro osmdesát let po smrti slavného spisovatele naplnit jeho poslední přání.

James Joyce se v Dublinu narodil, většinu života ale prožil mimo Irsko, kvůli vztahu k tamní společnosti i kvůli hledání práce. Zemřel při operaci ve švýcarském Curychu a je tam pochován i s manželkou Norou, která zemřela o deset let později.

Zastupitelé Dermot Lacey a Paddy McCartan navrhují repatriaci Joyceových ostatků i s ohledem na blížící se stoleté výročí vydání jeho nejslavnějšího díla — Odyssea. Román vyšel v roce 1922.
O převezení ostatků Jamese Joyce se Irové pokusili už dříve. Například když se v roce 1948 podařilo z Francie převézt W. B. Yeatse. Nicméně později, jak připomíná deník The Guardian, se o pravosti ostatků Yeatse začalo pochybovat.

Ať už repatriaci dublinská radnice schválí nebo ne, konečné slovo bude mít irská vláda a ministerstvo zahraničních věcí.


V německém Frankfurtu nad Mohanem proběhl jeden z největších světových knižních veletrhů. Podporoval se Hongkong, myslelo se na klimavzpomínalo na Václava Havla.


Byla udělena prestižní Bookerova cena. Tedy ceny — nerozhodná porota letos ocenila hned dvě autorky. Diplom a půlku z finanční odměny (padesáti tisíc liber) si odnesla populární Kanaďanka Margaret Atwoodová za román The Testaments (Závěti), pokračování jejího nejslavnějšího románu Příběh služebnice, dystopie o ultrakonzervativní Americe budoucnosti. O skleněnou plaketu se Atwoodová dělí s britskou spisovatelkou Bernardine Evaristovou, která uspěla s románem Girl, Woman, Other (Dívka, žena, někdo další) o osudech černých žen v současné Británii.
Jména obou autorek i názvy jejich románů zastínilo kontroverzní rozhodnutí poroty: podle mnohých kritiků to znevažuje samotnou cenu a podrývá její smysl. Oceněné spisovatelky si to ale nemyslí.