glosa
04/05/2022 | glosa |

Knižní jaro v Badacsony

Na začátku února slíbím, že napíšu tenhle článek. Mám obavy, protože vím, jak těžce se mi píše, ale nechám se přemluvit. To ještě sedím v budapešťském bytě mezi čtyřmi stěnami, náš život se točí kolem našich tří koček a vydávání knížek. A taky bych měla překládat.

22/04/2022 | glosa |

Broumov ve stínu Ukrajiny

Ukrajina se v Broumově připomíná na každém kroku. Večer se za okny hotelu Praha, jinak prázdného, míhají dětské hlavičky, přes den chodí mladé ženy po městě, zastaví se v kosmetické oficíně a nechají si udělat gelové nehty. Ženy v cukrárně, která zavírá v půl čtvrté, říkají, že si možná chtějí omrknout, jak to v branži chodí, než si otevřou vlastní oficíny.

14/04/2022 | glosa |

Jdete v pondělí na šmigrust nebo na šlahačku?

Často se mluví o tom, že se nářeční slova vytrácejí z naší mluvy, existuje však oblast, v níž si je vybavíme, a tou jsou tradiční lidové zvyky a svátky. K nim patří bezesporu i svátky velikonoční a výrazy s nimi spojené, které zná každý mluvčí alespoň pasivně. Znalost těchto slov často prozradí náš teritoriální původ a spojuje náš život s tradicemi našich předků.

08/04/2022 | glosa |

Umět si hrát je stejně důležité jako umět číst

Každá z těchto glos se tím či oním způsobem snaží přesvědčit čtenáře, že knihovna už dávno není jen pouhá půjčovna knih. Ani ta má nebude výjimkou. Že si v Městské knihovně v Praze kromě knih půjčíte pokosovou pilu, už víte z textu Michala Jokeše a Míly Lince. Naše knihovna ale nabízí k půjčení i mnoho jiných věcí.

06/04/2022 | glosa |

Oprátky jazykového ďábla

V minulosti jsem několikrát kriticky komentoval jazyk, kterým se vyjadřovali psychoanalytici. Dráždily mě jejich termíny, všechny ty katexe, sublimace, kontejnované obsahy, odehrávání a objektní vztahy. Nebyl jsem sám, jazyk psychoanalýzy kritizovali i samotní psychoanalytici, tedy alespoň někteří: Fonagy, Bion, Ogden, Ferro, Bergstein…

23/03/2022 | glosa |

Přeložil jsem psa a kočku

Před třemi lety jsem francouzskému nakladatelství Le Sonneur navrhl, aby vydalo dosud ve Francii nepublikovaný Čapkův román „Krakatit“. Během přípravy tohoto projektu mi nakladatelka svěřila překlad jiné Čapkovy knížky — „Měl jsem psa a kočku“. Francouzské vydání „Dášeňky“ totiž mělo celkem úspěch. Souhlasil jsem, protože překládat Čapka mě vždycky těší: už jen pro jeho styl a humor.