glosa
06/01/2022 | glosa |

Nečíst doslovně

Na začátku útlého románu Nevědění, a po desítkách stran znovu ústy románové postavy, se Milan Kundera dovolává jednoho čtyřverší Skácelova, když líčí, že po invazi armádami Varšavského paktu si Češi mysleli, že bude Moskvou nastolený režim trvat nekonečně. Sedmdesátá léta minulého století… Skácel tehdy napsal v Chybě broskví: „je tolik smutku lze ho zdvíhat / na břehu moře vystavět / si z něho dům a neotvírat / kambalám dveře tři sta let.“

23/12/2021 | glosa |

Mariánské náměstí pro všechno, co přichází

Mou kanceláří poletuje sníh. V mé kanceláři nad ránem proletí židle, vysklí kaluže včerejších dešťů. Kdo do ní vchází, neklepe. Přijde si odněkud, zastaví se, možná se i posadí. Přijde si odněkud, rozhlédne se, protože zabloudil, a netuší, kde je a kam půjde.

16/12/2021 | glosa |

prejeme pekne vanocni svatky a hodne radosti s cestinou

Mezi českými pisateli se čas od času rozvine diskuse o tom, zda a nakolik je třeba dodržovat psaní diakritických znamének. Naposledy se tak stalo na přelomu století, kdy nám diakritika značně znepříjemňovala psaní na počítači a chvíli se zdálo, že budeme muset psát české texty bez háčků, čárek a kroužků. Jinak hrozilo, že místo korektního českého textu dostane příjemce nečitelnou změť různých znaků a symbolů.

09/12/2021 | glosa |

Žádný jazyk není úplně bezmocný

„Pracuji stále ještě v sociální sféře, mezi psychicky výjimečnými lidmi, a zároveň sbírám síly k práci na disertaci. V ní se hodlám zabývat myšlenkou českého moře. Je to můj způsob zabydlování se v této vnitrozemské krajině, horském prstenci či dokonce kráteru, který jsem až vlivem pandemie přijal jako místo, kde chci žít.“ Glosa básníka Ondřeje Macla.

02/12/2021 | glosa |

La Belle Époque

Lidstvo si užilo i jiných období, než jsou pandemie, války, období sedmi prázdných klasů či sedmi churavých krav. Třeba Belle Époque, přivolávající představu hravosti, tvorby, lehkého povznášení a snů…

25/11/2021 | glosa |

Skutečná radost, která se nedá nikdy ničím zaplatit

Dům čtení, který v této době slaví jedenáct let svého trvání, je jedna z poboček Městské knihovny v Praze se sídlem v Ruské ulici ve Vršovicích. Zároveň je jednou z prvních, která se začala specializovat na jeden žánr nebo oblast své činnosti. Tou je pro tuto knihovnu především představení současné české literatury v různých kontextech.