Cenzuru dávno nelze chápat jen jako výkon státní moci, píše filozof Jan Motal v tématu čísla. Svobodě slova jsme se rozhodli věnovat proto, že události posledních let na ni kladou zvýšené nároky. Žijeme ve světě, jehož obraz se neustále vyjednává, a pravidla tohoto vyjednávání jsou tedy klíčová nejen pro řešení krizových situací, jako je pandemie nebo válka na Ukrajině, ale také pro naše každodenní prožívání skutečnosti a sebe sama. Neomezená svoboda slova ohrožovaná centralizovanou cenzurou — ani jedna z těch protiv dnes není intelektuálně podnětná. Svoboda slova naráží na limity konspirací, alternativních fakt a placených trollů, kteří kontaminují diskuse, cenzura zase čím dál víc nabývá strukturních podob: jde o to, kdo je slyšet a kdo ne, ať už kvůli algoritmům sociálních sítí, marketingu, think-tankům, mediálním agendám či komunikačním kódům, jež používají jen části společnosti. Regulaci shora vystřídala mikrofyzika moci, která prostupuje společenskou praxí v různých, nikoli však náhodných či nestopovatelných směrech. Co říct k tomu rozhodně má i Shoshana Zuboffová, jejíž zásadní knize Věk kapitalismu dohledu se věnujeme v kritické části.
Jan Němec