16/09/2022 | recenze |

K čemu potřebujeme design?

Prestižní Zlatou stuhu v literární části za rok 2022 získala v kategorii literatura faktu pro děti a mládež na první pohled nenápadná knížka s výrazným otazníkem na obálce. Jména autorů, Kateřiny Přidalové, ilustrátora Jakuba Bachoríka a grafičky Heleny Šantavé, zůstávají ve stínu řečnické otázky a názvu knihy: „Co je vlastně design?“

Kateřina Přidalová, Jakub Bachorík: Co je to vlastně design?
UMPRUM, Praha 2021

seriál Dětská literatura

Východiskem i vyústěním publikace, kterou v roce 2021 vydalo nakladatelství UMPRUM, je myšlenka, že design má moc měnit život lidí i svět, a to k lepšímu i horšímu. Na necelé dvoustovce stran jsou děti od dvanácti let vedeny k větší vnímavosti k vizuálním prvkům, jimiž jsou sice odmala obklopeny, ale mnohdy si neuvědomují jejich podíl na formování vlastního životního prostoru, postojů, návyků a chování. Ve čtyřech kapitolách se postupně řeší vztah designu a marketingu, společenská úloha kvalitního designu, jenž může fungovat jako prostředek pozitivní změny, a v neposlední řadě design jako synonymum kreativity.

Kniha záměrně bortí představu o jakési exkluzivitě spjaté s designem a designérstvím. Odkrývá dětem zrod designérské práce související s rozvojem strojové výroby v době průmyslové revoluce a upozorňuje na skutečnost, že „design je za vším, co lidé vyrobí“. Uvádí tak na pravou míru zúžené sémantické pole výrazu design v laické i odborné marketingové komunikaci a s humornou nadsázkou rozšiřuje řady designérů o Járu Cimrmana, kutilské duo Pata s Matem i babičku zručně štrikující svetr. Designérem je totiž v okamžiku navrhování a tvorby každý člověk, ať už je výsledkem jeho práce převratný vynález, dílčí zlepšení, designování vlastního vzhledu, nebo utváření krajiny měnící se vlivem lidské činnosti. Tím nejnápaditějším a nejoriginálnějším designérem ovšem zůstává příroda, jejíž neuvěřitelné tvary související s dokonalou funkčností lidé mnohdy stále jen neobratně imitují.

Sympatický je důraz, který se v knize klade na environmentálně etické otázky související s designem. „Je důležité, aby život věcí byl co nejdelší,“ připomíná se dětem souběžně s chápavým konstatováním „nová mikina vám zajistí, že budete ve škole cool“. Přidalová totiž nementoruje, nekritizuje, nestraší katastrofickými scénáři o planetě ničené lidskou kulturou, bezohlednými výrobci a lehkomyslnými spotřebiteli. Kýženého výchovného efektu dosahuje díky otázkám, které čtenářům nevinně pokládá: „Jaký je to pocit, když máte nějakou novou věc? A jak dlouho se z ní radujete?“

Rovněž ukázky designérských aktivit volí s přesahem k sociální angažovanosti; kupříkladu význam designu emoji v psané komunikaci dokládá na mobilní aplikaci Refugeye, která slouží ke zjednodušení komunikace s uprchlíky.

Jako jeden z příkladů designérské práce uvádí přímo knihu, kterou čtenář drží v rukou. Její kultivované a neokázalé typografické provedení spolehlivě souzní s textem o důležitosti souladu formy s funkčností, neboť jedině tak může design sehrát roli dobrého pomocníka. Kromě tradičního strukturování textu jsou ve spodní části stránky umístěny hashtagy, jimiž autoři spiklenecky odkazují k marketingové komunikaci, sociálním sítím, ale zároveň tímto indexováním nabízejí čtenáři hledání nových vztahů a interpretačních cest.

Ilustrace Jakuba Bachoríka v tlumených odstínech červené a modré jsou doplněny fotografiemi dokládajícími fungování věcí v každodenním životě. Množství detailů a komiksové prvky ilustrací nerozvíjejí žádný další plán publikace, ale výrazně napomáhají uskutečnit cíl, který si klade. Tím totiž není jen vysvětlit dětem, co je to vlastně design, ale prostřednictvím designu je naučit chápat svět v souvislostech a kriticky myslet. To je ostatně i páteří unikátního vzdělávacího programu pro základní školy, který na základě této knihy nabízí vzdělávací platforma Designéři Dětem.

Autorka se věnuje české a světové literatuře pro děti a mládež.