Káva od Joyce

Dublinský magistrát schválil kontroverzní plán proměnit Dům Jamese Joyce v hostel a kavárnu. Švédská akademie je opět kompletní.

Zhruba před rokem jsme na tomto místě psali o developerském plánu proměnit jednu z georgiánských vil na nábřeží řeky Liffey v Dublinu na hostel. Výjimečnou zprávu z této poměrně běžné události v rychle se gentrifikující irské metropoli činí historie domu, který turisté znají jako Dům Jamese Joyce a místní zase jako Dům nebožtíků. Sídlo patřilo pratetám jednoho z nejslavnějších dublinských rodáků, které v něm měly hudební školu, pověstnou svými vánočními večírky, a inspirovalo i povídku „Nebožtíci“ z Joyceových Dubliňanů.

Dům Jamese Joyce, foto: Rory Carroll, The Guardian

Dům Jamese Joyce, foto: Rory Carroll, The Guardian

Plán, který před rokem vyvolal u akademické i kulturní obce nevoli, teď posvětila dublinská radnice. V Domě nebožtíků bude padesát čtyři hostelových pokojů a kavárna.

Proti rozhodnutí se hodlá odvolat skupina spisovatelů a akademiků, mezi nimiž jsou jména jako Sally Rooneyová, Colm Tóibín či Edna O’Brianová. „Ničit během pandemie naše literární dědictví kvůli dalšímu hostelu je mimo chápání,“ komentuje celou situaci mluvčí skupiny, literární historik John McCourt.

„Dublin může mít všechny hotely a hostely, které si zamane, ale pokud bude znevažovat a ničit své jedinečné kulturní dědictví, vymaže vše, co zbývá ze srdce města,“ napsal McCourt před rokem, když se zpráva o developerském záměru poprvé objevila. Ve svém komentáři naráží na gentrifikaci Dublinu, proces, kterému čelí všechna velká města: příliv masového turismu a s ním spojených peněz, atrakcí a hostelů tlačí lokální prostředí ke globální unifikaci a vytlačuje z něj vše jedinečné.

Pro záměry radnice mluví skutečnost, že dům není památkově chráněn a v současnosti je navíc v havarijním stavu. Během dvacátého století chátral a v devadesátých letech kvůli squatterům vyhořel. Do roku 2017 se o nemovitost staral soukromý nadšenec, z finančních důvodů ale musel přestat. Město Dublin neprojevilo o koupi domu zájem, a proto se dostal do rukou soukromých developerů.


Švédská akademie před necelými dvěma týdny oznámila letošní laureátku Nobelovy ceny za literaturu, americkou básnířku Louise Glückovou. Pro komentátory byla jednou z nejpřekvapivějších věcí na oznámení skutečnost, jak nekonfliktní a nekontroverzní rozhodnutí to je. Akademie tak prý po bezmála třech letech vlekoucí se krize nabývá ztracenou stabilitu. To potvrzuje i zpráva z minulého týdne — do Švédské akademie byli jmenováni dva noví členové a přes dvě stě let stará, osmnáctihlavá instituce je tak zase kompletní. Novými členy se stali novinářka a spisovatelka Ingrid Carlbergová a prozaik, překladatel a kritik Steve Sem-Sandberg.

V roce 2017 vyšla ve švédských novinách reportáž, v níž téměř dvě desítky žen obviňovaly manžela jedné z členek Švédské akademie, stockholmského impresária a vlivnou osobnost švédského kulturního života Jeana-Clauda Arnaulta, ze sexuálního násilí. Následující vyšetřování odhalilo, že se kauza týkala i Švédské akademie a Nobelovy ceny za literaturu. Obě instituce se dostaly do krize, která vyvrcholila odchodem několika členů, veřejnými demonstracemi švédské veřejnosti a nakonec odložením udělení Nobelovy ceny za rok 2018.

Tu nakonec loni získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Laureát za rok 2019, Rakušan Peter Handke, ovšem způsobil další kontroverzi. Měl údajně podporovat srbskou stranu a Slobodana Miloševiće během občanské války v bývalé Jugoslávii, interpretace Handkeho slov a činů se však různí.