Kdo dává knihovničku na balkon?

Bude Respekt rušit literární sloupky? Ano. Je tento krok výsledkem snahy o finanční úsporu, jak naznačuje Asociace spisovatelů? A jsme u jádra problému, který jsem se snažil spisovatelům vysvětlit. Na tuto otázku se totiž vlastně nedá odpovědět. Tedy pokud to má být férová odpověď. Respekt je časopis, který funguje jako celek, jedna rubrika doplňuje druhou, prolínají se apod. Takže ano, částečně je to z důvodu úspor. Ale spíše řekněme, že je to jakási racionalizace, což je dost odporné slovo, ale tady sedí. Dříve jsme měli dvě knižní recenze a sloupek. Teď máme tři knižní recenze. Naše čtenáře zajímá, jaké knihy stojí za to číst. Snad to od nás není troufalé, že jim to nabízíme. A jen jeden doplněk. Zaujalo mě, že podle spisovatelů je sto tisíc korun za rok málo. Nevím, jak je to jinde, ale pro nás je to spousta peněz, za které se dá třeba podniknout až pět kvalitních zahraničních reportáží. Nejsme bohaté médium, ale zakládáme si na kvalitní novinařině, která je drahá. A mojí zodpovědností je, aby ta kvalitní novinařina přežila i do dalších let. Proto musím vážit každou korunu a snažit se přemýšlet v dlouhodobějším horizontu. Vedu Respekt šest let, navíc v čase, který je pro média nejtěžší v novodobé historii, takže to rozhodování není vůbec jednoduché. Ale myslím, že těch posledních šest ukázalo, že vím, co mám dělat. I proto jsem spisovatele žádal, ať dopis nepublikují a prostě mně a Respektu dál důvěřují. Chystáte s rušením sloupku i nějakou novou koncepci literární, potažmo celé kulturní rubriky? Nechystám, s koncepcí jsem spokojený. Věnujeme kultuře nejvíce prostoru z nám podobných titulů. Máme v redakci špičkové autory, máme také výborné spolupracovníky. Jan H. Vitvar vede kulturní rubriku dobře. Myslím, že málokdo si umí představit, co to znamená připravovat každý týden tolik stran. Nepochybně se nám tu a tam nějaký text nepovede, pak o tom vedeme velmi kritickou debatu uvnitř redakce.

Erik Tabery, foto: Ben Skála

Jak se vlastně stavíte k otevřenému dopisu, který mluví do vnitřních věcí redakce časopisu? Ten dopis je nešťastný, vůči Respektu neférový, skoro bych řekl, že urážející. Těch důvodů, proč si to myslím, je hned několik. Za prvé, dlouho se řada členů redakce snažila autorům dopisu vysvětlit, proč se ten sloupek ruší. Několikrát jsme vysvětlovali, že návrh na veřejnou sbírku nedává logiku, když peníze z ní nikdy neakceptujeme. Proč je tedy potom ten dopis veřejný? Chtěli změnit naše rozhodnutí a to chápu, nebo nás veřejně zostudit a to nechápu. Kdyby ten dopis byl čistou kritikou Respektu, to bych bral, ale ten návrh na sbírku je jen obezličkou, jak se pustit do Respektu, ale přitom vypadat pozitivně. Za druhé, autorům jsme vysvětlovali, jak už jsem říkal, že jediný výsledek bude, že vzbudí dojem, že Respekt je v nějaké finanční krizi. A on není. Jenže jakmile začnete hrát tuhle kartu, okamžitě to tu krizi může vyvolat. A přesně to se stalo. Lidé nám nepíší: Vraťte sloupky, ale často píší: Má Respekt existenční problémy? Takže děkujeme za ohrožení Respektu, to nám opravdu chybělo. Taky se tu dělá obrovská aféra ze zrušení jednoho sloupku, které se doprovází urážející poznámka o klausovském stěhování knihovničky na balkon. Ten dopis byl zveřejněn v době, kdy bylo na stánku číslo Respektu s literární přílohou, která měla čtyřicet stran. Opravdu dáváme knihovničku na balkon? Existuje v Česku jiné médium, které by literatuře věnovalo takový prostor? Zavedl jsem dvakrát do roka takto velkou literární přílohu, jsme už několik let partnery knižních cen Magnesia Litera, v každém čísle máme tři literární recenze, někdy rozhovor se spisovateli či článek o dění na literární scéně. To vše zůstává, ruší se jeden sloupek. Ten jsme mimochodem před lety už jednou zrušili a bylo naprosté ticho. Respekt ročně vynakládá obrovský obnos na psaní o literatuře. Rád bych přitom podotkl, že nemáme ani korunu ze státních dotací na literární časopisy. Stále mě někdo vyzývá, ať si zažádáme o dotaci z ministerstva kultury, že jsme mnohem čtenější, takže literatuře pomůžeme víc než třeba A2 či Host. Ale vždy odpovídám, že je podstatné, aby tu vycházely i odbornější tituly. A i když třeba A2 na mně a Respektu nenechá nit suchou, jsem rád, že vycházejí a nechci jim ubírat finance. Za čtvrté, nikdy jsem nezaznamenal ze strany literátů nějaký větší veřejný ohlas, že se literatuře takto věnujeme. Škoda. Když sháníme povídky či jiné příspěvky do přílohy, řadě spisovatelů se do toho vůbec nechce. Překvapovalo mě, že nestojí vlastně o reklamu, kterou si přečte sto šedesát tisíc čtenářů. Jsem proto příjemně překvapen, že o to najednou tolik literátů stojí. A konečně, nepochopil jsem, proč spisovatelé publikovali ten dopis v Deníku Referendum, který je vůči Respektu otevřeně nepřátelský. Opravdu by mě zajímalo, jestli někdo ze spisovatelů čekal, že to povede ke změně mého názoru. Jestli ano, doufám, že se ti spisovatelé nikdy nepustí do nějakého psychologického románu. Co tento krok může znamenat pro obraz Asociace spisovatelů i samotné literatury na veřejnosti? Myslím, že nic. Tohle před veřejností zasáhne a poškodí pouze Respekt. A my se rozhodně nechystáme nějak vracet úder. Ostatně v aktuálním Respektu máme článek o vzniku Asociace, který je k ní veskrze pozitivní. Takhle my totiž dáváme českou literaturu na balkon. Myslíte, že má sloupek v Respektu takový význam pro českou literaturu, jakou mu připisují autoři dopisu? Ne a ano. Každý dobrý text má velký význam. Není ale podstatné, jestli to bude sloupek, článek či recenze. Proto se Respekt bude literatuře věnovat i nadále. Sdílíte názor, že migrace kulturní publicistiky na web je její zkázou i oslabením exkluzivity printu? Já si neumím představit kvalitní časopis bez psaní o literatuře. Sám hodně čtu knihy, dvě jsem také napsal, takže vím, jak je to těžké a finančně nevděčné. Velmi mě zajímá současná česká literatura. Mezi signatáři dopisu Respektu jsou podle mě i naprosto výjimeční spisovatelé. I proto se mě jejich dopis tolik dotkl. Čekal bych od nich více empatie a méně sebestřednosti. Zdá se vám literatura dostatečně zastoupená v celostátním tisku? Mám pocit, že kromě Respektu, Lidových novin a nově měsíčníku Reportér se knihám a literatuře nikdo moc nevěnuje. Vůbec se mi nezdá dostatečně zastoupená. Literatura z médií mizí a přijde mi to jako velká škoda. Možná si teď aspoň pár lidí uvědomí, že to, co nabízí Respekt, je přeci jen ojedinělé.

---