Na rozdíl od berlínského či pařížského metra se to norimberské vyznačuje prazvláštní nudou. Místní si navíc stěžují, že patří k nejdražším v Německu. Přesto jím ale všichni jezdí. Glosa Alžběty Stančákové.
Loňským laureátem Ceny Franze Kafky se stal spisovatel, dramatik a pedagog Ivan Vyskočil. Tomu je nyní 92 let, a je tak druhým po sobě oceněným devadesátníkem, předloni cenu totiž získal Milan Kundera. Má smysl v tomto věku ještě dostávat literární ocenění? Nebylo by lepší, kdyby zřizovatelé Ceny Franze Kafky ve svých nominantech trochu vyvětrali?
„Malí nakladatelé jsou blázni. Často vědí přesně, co vydat, aby vydělali hodně peněz. Problém prostě je, že to vydat nechtějí, protože je to nezajímá,“ řekla pro Forbes Barbora Baronová z wo-men. Jak se takové bláznovství projevuje, co malé nakladatele trápí, co by chtěli změnit a jak náročné jsou jejich projekty? Jako první odpovídá Veronika Benešová Hudečková z nakladatelství verzone a knihkupectví 2 veverky.
Příchod zimy trávím ve společnosti dvou dívek — Isory a „shit“ — hrdinek debutového románu tenerifské spisovatelky Andrey Abreu, který letos vyjde česky v nakladatelství Leda. Už nemám okno, když se řekne „spisovatel z Kanárských ostrovů“. Zjevila se Andrea, autorka ne ledajaká — jedna z pětadvaceti „nej“ pod pětatřicet.
I letos připravil Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR tradiční První bilanci — diskusi o české próze a poezii uplynulých dvanácti měsíců. Nad desítkou titulů se tentokrát sešla trojice literárních kritiků.
Před Vánoci vstoupil do kin dlouho připravovaný a zároveň s obavami očekávaný norský snímek Tre nøtter til Askepott od režisérky Cecilie Mosli, přiznaný a důsledný remake Vorlíčkovy klasiky Tři oříšky pro Popelku.
