Krize jsou jen takové plky

Měsíc autorského čtení zakončili spisovatelé Hryhorij Semenčuk a Vlado Šimek. Slovenský básník četl ze své poslední sbírky Modlitba za Felvidék.

Dává autorské čtení a kontakt se čtenářem vašim textům nějakou novou kvalitu? Orientujete se třeba někdy při psaní podle reakcí publika? Protože jsem skromný a pokorný, tak nedokážu posoudit, jestli kontakt se čtenářem dává mým textům nějakou novou kvalitu. Některým autorům však rozhodně ano, za všechny zmíním třeba Pavla Novotného, jehož čtení patří asi k tomu nejlepšímu na Slovensku a v Česku. Co se týče reakcí publika, tak při psaní na to nemyslím. Při samotném výběru textu na čtení ano, tam se to dá odhadnout, protože na ně chodí víceméně dokola stejní lidé. Horší jsou ty výjimečné situace, když přijdou lidé, které neznám z minulosti. Autorská čtení jsou čím dál tím populárnější. Čím si to vysvětlujete? Vypovídá to něco o zdejší literatuře a čtenářích? Jestli mohu mluvit za sebe coby čtenáře, tak já mám autorská čtení velmi rád. Právě skrze ně jsem se dostal k mnohým autorům, které čtu rád doteď, i autorům, které nečtu, ale velmi rád si je poslechnu kvůli jejich dobré prezentaci. Možná jsou potřebnější než kdysi, protože se často přímo na čtení prodá víc knih než v obchodě. To je samozřejmě výhodnější pro autora a vydavatele, protože odpadají náklady na distribuci.

Paradoxně, i přes tuto popularitu, jsou prý literatura a spisovatelé ve společenské krizi. Souhlasíte? Co si pod krizí vlastně představit? Asi to, že Petr Hruška nevystupoval na Colours of Ostrava na hlavním pódiu jako Zaz, jak to po něm svého času žádal jeden blázen. Literatura a spisovatelé nejsou v krizi, to jsou jen takové plky ze sjezdů spisovatelů a podobně. Literatura je v dobré kondici, je absolutně svobodná, je jí hodně. Spisovatelé se vyjadřují, některým se naslouchá, jiným ne, i když jsou dotyční přesvědčení o opaku. Tak je to správně. Lze vůbec nějak definovat společenské postavení a roli současné literatury? Nezamýšlel jsem se nad tím a popravdě je mi to fuk. Když odhlédneme od společenské role literatury — co literatura a psaní dává vám osobně? Baví mě to. Na festivalu se potkáte s ukrajinskými kolegy. Znáte ukrajinskou literaturu? Znáte Ukrajinu? Ukrajinskou literaturu znám jen okrajově. Z toho, co jsem postřehl, mě nic nezaujalo natolik, abych se o daného autora zajímal nějak víc. Ukrajinu vnímám spíš z historie a novin a samozřejmě sportovních událostí. Zatím jsem tam nikdy nebyl.