05/11/2021 | zprávy |

Listopadové knižní vyhlídky: Fantasmagoriana, Patricia Lockwood či David Mitchell

Na předvánoční trh míří — navzdory nedostatku papíru a zahlceným tiskárnám — spousta zajímavých knižních novinek. Na své si přijdou milovníci hororu, současného románu, básnické korespondence i Milana Kundery.

Když se v létě roku 1816 sešla uvnitř vily Diodati na břehu Ženevského jezera vybraná literární společnost v podobě lorda Byrona, Mary Shelleyové, Percyho Bysshe Shelleyho a doktora Polidoriho, trávili čas mimo jiné četbou sbírky strašidelných příběhů s názvem Fantasmagoriana. To, co následovalo, je dnes součástí literární historie — zatímco Shelleyová tehdy sepsala román Frankenstein, lord Byron napsal fragment povídky Vampýr, kterou pak k vydání přepsal John William Polidori a později se stala inspirací řady „upířích“ hororů včetně Draculy. Původně německy psané dílo, které bylo romantiky čteno ve francouzském překladu, se dnes poprvé dostává do rukou českého čtenáře. Antologii Fantasmagoriana (Protimluv) s podtitulem „Kniha, která zrodila Frankensteina“ přeložily do češtiny germanistky Lucy Topoľská a Ingeborg Fialová-Fürstová a autorem konceptu knihy s barevnou přílohou sestavenou z dobových ilustrací je znalec hororu Martin Jiroušek.

Uznávaná americká básnířka Patricia Lockwood letos přišla s prozaickou prvotinou Nikdo o tom nemluví (Odeon), která autorce vynesla nominaci na Bookerovu cenu. Její román má být silnou výpovědí o naší současnosti, kterou pohání a formuje náladový svět sociálních médií. Kniha je rozdělená na dvě části, které proti sobě staví svět reálný a virtuální, ve skutečnosti dvě strany téže mince. Ta první líčí život a myšlenky hlavní hrdinky, jež by se dala označit za influencerku, ta druhá vypráví o její sestře čekající dítě postižené Proteovým syndromem, které nemá naději na dlouhodobé přežití. Vše se smrskne na nemocniční pokoj, na hluboké prožívání přítomnosti, snahu zachytit, vnímat a uložit do paměti každou vteřinu. Román přeložený Janou Hejnou vychází v edici Světová knihovna.

Název Místo hvězdy kominík (Cherm) a podtitul „Korespondence a zápisy snů ze šedesátých let“ ponese svazek textů spojených se jmény dvou významných českých literátů — Karla Šebka a Petra Krále. Dopisy z Králova archivu vypovídají nejen o surrealismu šedesátých let, ale také o přátelství dvou pozoruhodných mužů. U Šebka ještě víc než u Krále splývá příběh, který svému okolí předváděl, s jeho dílem. Šebkův život je učebnicovým příkladem básnického odkazu, jejž autor zaplatil permanentním sebeničením a pravděpodobně i předčasnou smrtí (od roku 1995 je nezvěstný).

Jedna z nejtalentovanějších současných britských prozaiček, spisovatelka nigerijského původu Helen Oyeyemi, je autorkou sedmi románů, z nichž první napsala ještě na střední škole. Česky byla doposud vydána — v překladu Ladislava Nagye — jen její nejúspěšnější kniha Dívka jménem Boy. Nyní by se měl českého vydání dočkat autorčin poslední román Perník (Argo), který přeložil Petr Onufer. Čtenářům slibuje fantaskní vyprávění se snovým nádechem, které čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i na nejnovější pop-kulturu, a to vše činí vytříbeným jazykem a mimořádným stylem. Vypráví v něm příběh anglické školačky Perdity Leeové a její matky Harriet, který nás ze současného Londýna přenese do — možná imaginární — země Harrietina dětství, v níž její rodina peče neobyčejný perník…

Dokumentární román Jiřího Weila Moskva-hranice (Triáda) narazil bezprostředně po svém vydání v roce 1937 na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu tím, že přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé. Toto nepochopení se dělo navíc v souladu s odsudky, které pramenily v politických zájmech komunistické strany. Nejznámějším se stal pro Weila zničující odsudek s názvem „Pavlačový román“, který napsal na přímý pokyn Klementa Gottwalda Weilův blízký přítel Julius Fučík. Moskvu-hranici lze zjednodušeně označit za jednu z prvních kritik stalinismu. Plánované druhé vydání bylo roku 1969 zakázáno a kniha vyšla znovu až v roce 1991. Nyní vychází jako 4. svazek Spisů Jiřího Weila — edici Jarmily Víškové revidoval a k vydání připravil Michal Kosák.

Nejnovější román jednoho z hvězdných hostů letošního Světa knihy Davida Mitchella, nazvaný Utopia Avenue (Leda), přichází jako samostatný, osobitý příběh, zároveň ale i jako další díl „nadrománu“, jejž autor píše po celý dosavadní život. Tématem a stylem se od závratného mnohovýznamového Atlasu mraků nebo od Tisíce podzimů Jacoba de Zoeta liší, je pevně a s příjemnou konkrétností zasazen do šedesátých let — jde o román o dospívání. Nejedná se však pouze o portrét hudební scény v Soho na přelomu 60. a 70. let. Autora zajímá, odkud se berou autorské nápady a jak potom putují světem — popová hudba a fiktivní kapela, jejíž vzestup a pád v knize sledujeme, mu k tomu nabízejí ideální příležitost. Do češtiny román přeložila Petra Martínková.

A počátkem listopadu má u nás také vyjít Kunderův francouzsky psaný román Nevědění (Atlantis) v překladu Anny Kareninové!