Kdo původně přišel s myšlenkou projektu Praha město literatury?

Projekt Praha město literatury vznikl z iniciativy Městské knihovny v Praze, Českých center a společnosti Svět knihy. Prvotní myšlenka se zrodila na přednášce zakladatelky sítě kreativních měst literatury Ali Bowden v Českém centru Praha v roce 2009. Sešlo se tam několik zástupců pražských literárních organizací a snažili se najít možnosti a způsob, jak o tento titul a členství v síti usilovat. K projektu se dosud připojilo více než třicet partnerských organizací z řad literátů, nakladatelů, knihoven, profesních sdružení, odborných institucí a periodik. Koordinátorem projektu byla v roce 2009 jmenována Městská knihovna v Praze. Celý projekt byl také výhradně hrazen z jejího rozpočtu.

Jaká kritéria musela Praha splňovat, aby se stala členským městem sítě kreativních měst literatury UNESCO?

Proces přijímání nových členů do sítě kreativních měst literatury je poměrně složitý a dlouhodobý. Síť kreativních měst literatury vznikla v roce 2004. Všechny požadavky na členství za tu dobu splnilo pouze jedenáct měst. Členskými městy sítě jsou v tomto okamžiku města: Edinburgh, Iowa City, Melbourne, Dublin, Reykjavík, Norwich, Krakov, Praha, Granada, Heidelberg a Dunedin.

Podmínkou přijetí je samozřejmě podrobná přihláška, jejíž kapitoly se musí velmi důkladně věnovat jak současnému a minulému literárnímu životu města, autorům, institucím, které se literatuře z různých hledisek věnují, tak i literárním akcím, vzdělávacím pořadům a třeba také možnostem a způsobům využívání nových médií při propagaci literatury.

Co získá díky tomuto členství Praha? Může nějak spolupracovat s ostatními kreativními městy, jako je Edinburgh, Dublin či Krakov?

Základní podmínkou členství, a domnívám se, že zároveň i velkým přínosem, může být naše povinnost zapojit se do mezinárodních projektů sítě kreativních měst literatury. Většina těchto projektů je založena na propagaci autorů a literárních děl, na akcích ve veřejném prostoru, na využívání nových médií a na co největším zapojení veřejnosti.

Města sítě mohou spolupracovat na velkých společných projektech, ale určitě je zajímavé spolupracovat i na menších projektech v rámci určitého regionu. Jedním z našich nejbližších partnerských měst a zároveň městem, které naši kandidaturu dlouhodobě podporovalo a pomáhalo nám, je třeba Krakov.

Projekt nebyl mezi literáty příliš kladně přijat, především kvůli neproduktivnímu vyhazování financí. Básník Jan Těsnohlídek ml. se vyjádřil, že částka, kterou město na kampaň vyčlenilo, by se dala využít například na podporu literárních časopisů a organizací. Proč je podle vás důležitější podporovat tento projekt než napomáhat stávajícím literárním akcím a periodikům?

Tyto peníze byly určeny na zahájení prací nezbytných pro přípravu naší kandidatury. Z peněz byly hrazeny především náklady na vytvoření přihlášky pro UNESCO, náklady na vydání knihy Pavla Mandyse o pražské literatuře, uspořádání mezinárodní konference kreativních měst v Praze, vytvoření webových stránek a prvotní vývoj interaktivní literární mapy Prahy, grafiky projektu a také veřejné kampaně na podporu projektu. Během dalších pěti let už Městská knihovna v Praze žádnou další dotaci na projekt neobdržela. A ani zisk titulu není spojen s žádnou finanční odměnou.

Werichova vila, foto: Michal Kmínek

Werichova vila, foto: Michal Kmínek

Nemyslíte tedy, že by se finance použité na přihlášku, konferenci či webové stránky nedaly smysluplněji využít spíše na podporu dosavadních literárních akcí či periodik?

Podařilo se nám získat prestižní světový titul v oblasti literatury, naše zahraniční partnerská města nám nabízejí spolupráci při propagaci české literatury a literárních akcí, partneři projektu — pražské literární organizace — vytvořily jednu z nejširších funkčních a spolupracujících platforem v pražské literatuře. Domnívám se, že to jsou věci, které smysl mají.

Po obdržení titulu Kreativního města literatury od UNESCA vyřkl spisovatel Jan Němec v sloupku Respektu přání, aby v Praze konečně vznikl Literární dům. Můžeme něco podobného očekávat?

Během pěti let existence projektu se nám kromě zisku titulu UNESCO podařilo především vytvořit silné a spolupracující partnerství významných institucí, které se v Praze literatuře věnují. Mezi našimi plány nechybí třeba právě také projekt pražských rezidenčních pobytů. K nim má určitě blízko i myšlenka Literárního domu, kterou nám na poslední schůzce partnerů našeho projektu představil jako zástupce Asociace spisovatelů Adam Borzič.

Co nového přináší program Praha město literatury do českého kulturního prostředí?

Síť kreativních měst literatury UNESCO je založena na vzájemné komunikaci a spolupráci mezi městy příslušné sítě a samozřejmě i mezi městy ostatních kreativních sítí. To vše má vést především k posílení mobility tvůrců a k propagaci jednotlivých měst. Vždy záleží na každém z měst, jak této příležitosti využije. Většina členských měst však své členství považuje za jeden z nejvýznamnějších pozitivních přínosů pro kulturní život ve městě. Určitě oceňují možnost sdílení a spolupráce na společných mezinárodních projektech, dlouhodobá partnerství a také možnost hledat jejich společné financování.