Pro koho je veletrh Svět knihy určen? Pro nadšené čtenáře, lovce slev, zahraniční nakladatele?

Pro nadšené čtenáře je připravena nabídka knih na stáncích a festivalový program sestávající z více než čtyř set padesáti pořadů a představující tvorbu spisovatelů české i zahraniční provenience napříč mnoha žánry. Průměrná návštěvnost akce je třicet šest tisíc návštěvníků, což je stále úctyhodné číslo, a my si zájmu návštěvníků velmi vážíme. Jistě se mezi nimi najdou i lovci slev, ale s tím jako pořadatel nemůžeme nic udělat. Několikrát jsem slyšela samotné vystavovatele, jak nazývají veletržní část Světa knihy jarmarkem, a pak na jejich stánku vidím cedule nabízející knihy s padesátiprocentní slevou. V tu chvíli nejsou loajální ke svým knihkupcům, kteří prodávají knihy po celý zbytek roku a začínají mít velké problémy, a snižují tím veletržní část akce na výprodej. Přitom masivně navštěvované knižní veletrhy mají také velkou propagační váhu. Na Lipském knižním veletrhu nesmějí nakladatelé na stáncích prodávat knihy vůbec, pro čtenáře je otevřeno pouze jedno centrální knihkupectví, a přesto na veletrh přijde přes sto tisíc návštěvníků. Ale v Německu jsou respektovány fixní ceny knih.

Má-li knižní akce mezinárodní charakter, pak je logicky určena jak tuzemským, tak i zahraničním nakladatelům. Letos se na programové a veletržní části Světa knihy podílí pětatřicet zemí, většina vystavovatelů je však z České republiky, zahraniční nakladatelé jsou zastoupeni kolektivními národními stánky, ale tak, jak je tomu i na jiných zahraničních knižních veletrzích.

Nachystali jste na letošek nějaké koncepční změny?

Těžištěm konceptu veletrhu je program festivalové části. Nemohu přikázat nakladatelům, aby neposkytovali slevy či co mají na stáncích nabízet. Základním konceptem je pro nás program, a ten vždy nabízí širokou společenskou diskusi, představuje podstatné trendy českého i mezinárodního knižního oboru. Veletržní část je vždy ovlivněna motivací vystavovatelů k účasti, klíčovou koncepcí pak je festivalový program.

Dana Kalinová

Dana Kalinová

Letošní tematické cykly jsou Fotografie a kniha, Češi ve světě nebo osobnosti dětské literatury. Působí to poměrně bezbřehým dojmem. Jaká úvaha, osobnost nebo motiv jednotlivé programy tmelí dohromady?

Naopak, jedná se o tematické bloky, které mají oslovit co nejširší spektrum čtenářů. Nevím, co je bezbřehého na tom, že nabízíme literaturu pro děti a mládež, chceme zviditelnit úspěchy Čechů ve světě, k čemuž nás inspiruje dimenze ceny Jiřího Theinera, fotografické publikaci a jejím nakladatelům nabízíme zviditelnění. Programová témata se osvědčují, napomáhají našim partnerům při přípravě programů, nám jejich produkce umožňuje zviditelnit práci mnohdy opomíjených redaktorů, překladatelů, nakladatelů a podobně. Mít jedno motto může mít akce komornějšího zaměření, my se snažíme jít cestou, která se naprosto osvědčuje.

Čestným hostem Světa knihy je tentokrát Egypt. Proč zrovna ten?

Od roku 1998 jsme sami oslovováni zájemci o čestné hostování. Egypt vyjádřil svůj zájem již v roce 2013. Jedná se o největší arabsky mluvící zemi s bohatou historií a literaturou, jež si zaslouží hlubší pozornost české odborné i laické veřejnosti. V současnosti, kdy dochází k dynamickým změnám v zemích Blízkého východu a kdy bychom měli více porozumět událostem v této části světa, je účast Egypta příležitostí přiblížit české veřejnosti destinaci, kterou znají především turisticky, i z jiného úhlu.

Promítla se politická situace v regionu do příprav? Například po zrušení Mezinárodního knižního veletrhu v Káhiře, jednoho z největších a nejstarších v arabském světě, v roce 2011 a jeho obnovení o rok později údajně nežila tamní literatura ničím jiným než arabským jarem.

Během veletrhu bude možnost setkat se s autory, kteří do Prahy z Egypta přijíždějí, s bohemisty, kteří působí na univerzitě v Káhiře v čele s Khalidem Biltagim, a diskutovat o těchto otázkách přímo s nimi. My se v  pořadech zaměříme také na roli literatury v revoluci, nejen arabské, ale i v té naší sametové.

Jedna z výtek kritiků veletrhu v loňských letech byla, že Svět knihy je finančně nedostupný malým, ale důležitým českým nakladatelům. Opakoval se jejich nezájem i letos?

V týmu nazýváme tuto chronickou otázku jako „klišé“. Vymezovat se vůči největší knižní akci, která přiláká mnoho návštěvníků a má silnou mediální pozici a osvětový dopad, je svým způsobem zvláštní. Otázka je, zda je to konstruktivní přístup, neboť v zahraničí se s tím nesetkávám, takzvaní nezávislí nakladatelé mají na veletrzích společné expozice s ohledem na své finanční možnosti a funguje to velmi efektivně.  Díky mnoha výstavám jsou však často knihy těch, kdo nevystavují s vlastní expozicí, také vidět. Letos jsme zaznamenali velký nárůst zájmu malých nakladatelů, ale ti, kteří nás kritizují, se asi opět nezúčastní.  Je jich však velmi málo.

Donedávna Svět knihy zajišťoval i reprezentaci zdejší literatury na zahraničních akcích. Co ze současné české literatury si podle vás zaslouží mezinárodní pozornost? A daří se ji získávat?

Máme nadané spisovatele, kteří mají světu co říci, máme krásné a kreativní knihy pro děti, máme se čím chlubit, ale musíme vědět a umět jak. Vytvoření kontaktů a nalezení cest v rámci mezinárodního prostoru trvá mnohdy několik let.  Není snadné do světa proniknout a já si troufám říci, že nám se to podařilo.

Měřítkem propagace české knižní a literární scény v zahraničí nemůže být nejnižší cena, jež nyní ovlivňuje výběr realizátorů národních prezentací. I kdyby se na ně poskytlo více prostředků, což je třeba, je úspěšné zviditelnění literatury stále tou nejlevnější a přitom efektivní formou propagace naší země a kultury ve světě. Expozice jsme vždy připravovali ve spolupráci se všemi důležitými subjekty a organizacemi, které u nás spoluvytvářejí kulturní klima v oblasti literatury a nakladatelského průmyslu. Naší inspirací byly skandinávské země, partnerská literární centra z Evropy a dalších zemí, kde byla založena, zkušenost ředitelů mezinárodních knižních veletrhů — mých kolegů. Dnes stojíme stranou, přestože jsme plni zkušeností a pozitivní motivace pomoci české literatuře.