Mariánské náměstí pro všechno, co přichází

Mou kanceláří poletuje sníh. V mé kanceláři nad ránem proletí židle, vysklí kaluže včerejších dešťů. Kdo do ní vchází, neklepe. Přijde si odněkud, zastaví se, možná se i posadí. Přijde si odněkud, rozhlédne se, protože zabloudil, a netuší, kde je a kam půjde.

Možná se proběhne, protože spěchá, třeba na tramvaj číslo 18, která ho ze zastávky Staroměstská pomalu vytáhne na Větrník a odtamtud sfoukne do Petřin. Mou kanceláří pravidelně procházejí lidé, kteří se nezastaví a mizí za těžkými dveřmi radnice, v průchodu Národní knihovny, za křídly té městské, v galerii, v kavárnách nebo zmizí do ulic, vedoucích k Husovi na Staroměstské náměstí, za duchem bývalého obchodního domu Máj, na Karlův most a pak někam dál.

seriál Knihovnická glosa

Kdo tudy nikdy nešel, neví, že sedávám u Suškova rezavého stolu na Mariánském náměstí, uměleckého díla, darovaného Galerií hlavního města Prahy k užitku návštěvníkům i pořadatelům akcí; že usiluju o koordinovaný pohyb kolemjdoucích a od roku 2020 se neřízeně a někdy nezřízeně snažím náměstí bez aut oživit nekomerčním uměním. Pomáhám organizátorům nebalit fidlátka, když zaprší. Učím je mluvit úřednickou řečí. Říkám jim, že i odběrový stan přináší svá pozitiva. Hleďte, stojí tu rok, a když zavřu oči opravdu moc, příliš o něm nevím.

Mariánské náměstí, foto: Šárka Žemličková

Mariánské náměstí, foto: Šárka Žemličková

Během léta a raného podzimu tak proběhl divadelní festival Mimraj, uskutečnil se osmý ročník festivalu Knihovny na vlnách, dětský festival Mami, tati, dějou se věci. Letní kino tu po několik víkendů uvedlo filmy visegrádské čtyřky, Prague Biennale zas promítlo performance z celého světa. V září se přišla podívat Radůza, která tu představila tvorbu svých žáků a sama nakonec také zahrála.

Mou kanceláří poletuje sníh. Sedím u rezavého stolu a hledím na zatlučené vánoční trhy. Brzy se po mé pravici narodí dřevěný Kristus, Ježíšek. Ale zástupy budou stát jinde, v aktuálním očekávání věcí příštích. Věřím, že dočasných.


Název Mariánského náměstí pochází z 19. století a je odvozen od zaniklého kostela Panny Marie Na Louži. Ve 20. století sloužilo jako parkoviště, a to až do roku 2019, kdy byl radními hlavního města Prahy a Prahy 1 odsouhlasen návrh na změnu režimu dopravy a proměnu náměstí z parkoviště na veřejný prostor. V plánu je také rekonstrukce prostoru, vypracování návrhu nové podoby náměstí bylo svěřeno studiu XTOPIC. K realizaci projektu by mělo dojít do konce roku 2024. V současné době funguje náměstí jako pěší zóna a místo občasných kulturních akcí, konajících se pod záštitou okolních institucí Moje Mariánské.

Autorka je koordinátorka akcí na Mariánském náměstí. Zároveň je básnířka, vydala sbírku básní Z naší louky.