Motivační čtení poezie

Nakladatelství dybbuk udělalo neobvyklý, leč úctyhodný krok. Od letošního roku vydává básnické sbírky v nově vzniklé ediční řadě Opium poezie, která má být připomínkou a zároveň tzv. pandánem slavných Květů poezie. Rozhovor se Šárkou Šavrdovou.

Říkáte, že jde o nevyhnutelné pokračování dnes už nevydávané řady Květy poezie. Proč to pro vás bylo tak nezbytné?

Květy poezie měly významnou roli v naší čtenářské zkušenosti a myslím si, že v tom nejsme sami. Možná se v nás probudila nějaká nakladatelská zodpovědnost nebo jsme jen měli potřebu doplnit do edice další jména a texty.

Původní edice Květy poezie obsahuje více než dvě stě sbírek. Vy jste jich od konce srpna stihli vydat šest, sedmá je na cestě z tiskárny. Lze upozornit alespoň na jednu z nich?

Těžko vybrat, která je nejlepší, nejzajímavější, nejčtivější. Každá z těch knih je něčím výjimečná. Když to vezmu popořadě: Růžena Jesenská — zapomenutá básnířka, která by se mohla stát pro dnešního čtenáře objevem. Antonin Artaud je klasik, oblíbený představitel francouzské avantgardy. Humorné a hravé texty Karla Hynka budou bavit nejen milovníky surrealismu. Jan z Wojkowicz — dekadentní básník s prazvláštním životním osudem. Kniha Antonína Bartuška vychází ke stému výročí jeho narození. Paavo Haavikko je považován za jednoho z nejlepších finských básníků a v češtině vychází poprvé. Výbor z poezie Karla Miloty je sestaven z velké části z dosud netištěných rukopisných básní.

Podle čeho vybíráte básně, které následně vydáte?

Vybíráme texty, které nám přijdou zajímavé, objevné, mohly by rozšířit obzory čtenářům poezie a tak podobně. V překladech bychom rádi vydávali hlavně nově přeložené básně.

Poměr české a překladové poezie jsme si zatím určili velmi nezávazně na 3 : 2. 

Jak je to s grafickým zpracováním edice Opium poezie?

Výtvarnou podobu edici dává ilustrátorka, sochařka a básnířka Kateřina Piňosová. Inspirace obálkami Sylvie Vodákové je záměrně viditelná. Myslím, že se Kateřině povedlo — a doufám, že i nadále bude dařit — hlásit se k tradici a zároveň zaujmout čtenáře 21. století.

Podobně jako svazky původní edice i ty vaše obsahují doslovy. V čem jsou tyto komentáře pro čtenáře přínosné?

Ediční poznámka je ve výborech povinná a doslov považujeme za prospěšný. Výbor — a obzvlášť v tomto menším rozsahu — často bývá „motivačním“ čtením. V případě, že zaujme, čtenář dostane chuť přečíst si od autora další poezii, dozvědět se o autorovi víc a k tomu by mu měl doslov pomáhat.