Naděje i pro beránky
Kniha oxfordského teologa a etika Andrewa Linzeye Teologie zvířat bude v českém prostředí rozkročena mezi dvěma póly. Zatímco tradiční církevní a teologické prostředí ji až na výjimky mine oklikou, pro ty, kteří se zajímají o environmentální problematiku, vegetariánství a trvale udržitelný rozvoj, se stane v přeneseném významu biblí.
Ten, kdo se někdy zabýval otázkami životního prostředí, etiky a zvířecích práv, musel donedávna číst Linzeyovu Animal Theology v originále nebo jinojazyčných překladech. Je potěšující, že se nakladatelství Triton rozhodlo knihu vydat v češtině, a představit tak čtenáři jeden z pilířů Oxford Centre for Animal Ethics, jehož je Andrew Linzey (nar. 1952) zakladatelem a ředitelem. Zakládající kniha o novém a širokém výměru zvířecích práv, lépe však řečeno práv přírodních, je komplexní studií o tom, zdali má křesťan absolutní moc nad Bohem mu svěřeným světem a zdali může vše, a tedy i vše živé, využívat pro svou osobní potřebu.
Linzeyův ikonický soubor studií není jen nějakou intelektuální slovní hrou. Rozhodně se nejedná o nezávazné povídání o tom, kterak mít rád svého domácího mazlíčka a třídit odpad. Oxfordský teolog jde na hlubinu Ježíšovy vykupitelské zvěsti a hlavně toho, co by měl křesťan, jenž na sebe ve křtu vzal novou realitu bytí, poznat o sobě samém.
Názvy jednotlivých kapitol jsou nejlepším pozváním ke kontextuálnímu přemýšlení o teologii zvířat: „Úcta, odpovědnost a práva“, „Morální prvenství slabých“, „Lidé jako služebný druh“, „Teologie osvobození pro zvířata“, „Práva zvířat a parazitická příroda“, „Pokusy na zvířatech jako bezbožné obětování“, „Lov jako antievangelium predace“, „Vegetariánství jako biblický ideál“ a „Genetické inženýrství jako zotročování zvířat“. Profesor Linzey, jehož fotografii bych vám doporučil si vyhledat, je skutečný teolog-polyhistor, který do svých reflexí přibírá aktuální poznatky přírodních věd, lékařství, ekonomie, práva a filozofie. Tak jako jeho oborový kolega Peter Singer (Osvobození zvířat, Práh, 2001) nebo náš Přemysl Pitter je ve formulaci svých tezí jasný a přímý. Neschovává se za křesťanská dogmata a spisy starověkých teologů. Jeho myšlení je originální a převratné, a přesto člověku, jenž si uvědomuje svou odpovědnost vůči mimolidskému světu, intuitivně blízké.
Linzey nevytváří utopii dokonalého světa, kde by panovala biotická rovnost, všichni by byli vegany a nikdo by nikoho nevyužíval ani nikomu neubližoval. Nabízí rozličná východiska, své vize opírá o biblický text a moderní, odvážnou interpretaci smyslu Božího stvoření. Nemusíte se vším souhlasit, ba možná budete proti lecčemu protestovat. Jenže vaše svědomí a srdce vám nedovolí, abyste se po přečtení Teologie zvířat dívali na okolní svět stejnýma očima. Linzeyův titul je jako jeho další texty a veřejná vystoupení čtenářsky atraktivní a místy až uhrančivý. Kniha nepotřebuje obrazovou přílohu a není ani třeba, aby čtenář oplýval bujnou fantazií. Stačí se podívat na své vlastní zacházení s přírodním světem a na to, co pro mne znamená zvíře a jak rozumím jeho existenci a právu na život. Vést s Linzeyem a členy jeho oxfordského centra poučenou polemiku je důležité. Pokud se nebudete zaklínat církevním učením a nemávnete a priori nad zvířaty a přírodou rukou, patrně vám nezbyde, než si z přečteného vzít i osobní ponaučení. Staré teologické pravidlo, že poznaná pravda zavazuje, platí i tady.
Andrew Linzey: Teologie zvířat, přeložili Jan M. Heller a Jan Zámečník, Triton, Praha 2018