01/10/2020 | zprávy | Petr Nagy

Online, neveřejně, se zpožděním. Oceňovala se literatura

Koncem září udělovaly své literární ceny Nadace Český literární fond, Výbor pro Cenu Václava Buriana i Česká asociace autorů detektivní literatury.

Málokdo před úterním rozesláním tiskové zprávy zaregistroval, že se ve čtvrtek 24. září udílely výroční ceny Nadace Český literární fond. Zatímco ještě loni v dubnu si jejich vítězové v čele s prozaičkou Lidmilou Kábrtovou přebírali ocenění v pražském Divadle Viola, letos si pro ně došli s několikaměsíčním zpožděním přímo do sídla NČLF pod Nuselskými schody na pražských Vinohradech.

První cenu si odnesl Vojtěch Klimt za knihu Poddat se nemíním. Příběh knihtiskařů Krylových (Galén 2019), která detailně mapuje tiskařskou činnost dědečka a tatínka básníka a písničkáře Karla Kryla v Novém Jičíně a Kroměříži. „Přepestrý osud Kryla a Scottiho svedl by méně obratného stylistu k domýšlení, k přepjatosti, k prodlužování a doříkávání emocí, které především situaci 50. let a likvidaci tiskárny provázejí, ale Vojtěch Klimt to neudělá. Soustředěně a s klidem, bez zamlčení faktů popíše, co se tehdy stalo. Místo aby sám hodnotil a hodnocení podsouval, aby přidával, nechává v těchto nejexponovanějších místech raději promluvit jiné, nejčastěji Karla Kryla nejmladšího,“ napsal o díle Vojtěcha Klimta v laudatiu Lukáš Prokop, který stojí od roku 1991 v čele Klubu Karla Kryla a je rovněž autorem krylovské biografie Akorát že mi zabili tátu.

Vyhlašování ceny Nadace Český literární fond, foto: Jindřich Nosek

Druhá cena připadla básníkovi a literárnímu historikovi Petru Hruškovi za obsáhlou monografii Daleko do ničeho: básník Ivan Wernisch (Host 2019). „Jsem přesvědčen, že jde o knihu, která přežije nás i naši dobu, stejně jako ji přežije Wernischovo dílo. K němu tato monografie poskytla klíč,“ ocenil Hruškovu snahu o komplexní zachycení svébytného wernischovského světa Jan Šulc.

A třetí cenu obdržel Michal Vrba za povídkový soubor Kolem Jakuba (Argo 2019), který mu letos vynesl i nominaci na cenu Magnesia Litera. Autor podle Petra A. Bílka nabídl text, který se nevyčerpává po prvním přečtení, čímž se podle něho tato kniha na hony liší od produkce, která v současné české próze dominuje, a zaslouží si proto zviditelnění.

Ceny udělované od roku 2013 získávají autoři či autorky knih, jejichž vydání bylo v předchozím roce podpořeno grantem NČLF. V odborné komisi i tentokrát zasedli literární teoretik a kritik Petr A. Bílek (předseda), překladatelka Michaela Jacobsenová, nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, literární historik Michal Přibáň, básnířka, redaktorka a literární kritička Olga Stehlíková, editor Jan Šulc a knihkupec Michal Ženíšek.


Pátý ročník má za sebou i Cena Václava Buriana Olomouc. Zatímco ocenění polské kulturní antropoložky, spisovatelky a dlouholeté ředitelky nakladatelství Czarne Moniky Sznajderman v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu bylo oznámeno již dříve, na vyhlášení vítěze či vítězky kategorie Za poezii se čekalo do 28. září.

Mezinárodní porota, ve které zasedli spisovatel Petr Borkovec (ČR), spisovatel, překladatel, literární vědec a kritik Leszek Engelking (Polsko), překladatelka Lena Dorn (Německo), básnířka a překladatelka Mária Ferenčuhová (Slovensko), literární vědkyně Veronika Rácová (Slovensko) a Tomáš Tichák coby čestný člen nominovaný za časopis Listy, Cenu Václava Buriana Olomouc za poezii přiřkla básnířce a překladatelce Dagmaře Kraus, která působí ve Štrasburku.

Petr Borkovec při vyhlašování Ceny Václava Buriana Olomouc, foto: Petr Palarčík

O cenu v kategorii Za poezii, na kterou jsou vždy nominováni čtyři básníci z Polska, Slovenska, Česka a německojazyčné Evropy, se letos vedle Dagmary Kraus, básnířky polského původu žijící od dětství v Německu, která „zachází s řečí, jazyky i slovy s velkým vtipem a zpochybňuje tak rozličné evropské hranice i strategie básnického překladu“ (L. Dorn), ucházeli polský básník a literární a filmový kritik Maciej Robert s „básněmi vnímavě věcnými, otevřenými vůči všednosti, v nichž však přesto probleskuje eschatologický řád“ (L. Engelking), básník a organizátor básnického života na Slovensku Michal Tallo, který „vyčnívá z nejmladší generace slovenských básníků suverénní obrazností, s níž vytváří přízračný prostor, v němž větší sílu než síly fyzikální nesou emoce“ (M. Ferenčuhová), pražská rodačka Yveta Shanfeldová, žijící od roku 1977 v USA, jež se „nenechává opíjet smířlivými pohledy — naopak řeže, vidí ostře, za hranici toho, co je obecně přijímáno, jitří a podezřívá na všechny strany“ (P. Borkovec).

Autorské čtení kvarteta nominovaných s diskusí porotců a následná debata s již zmíněnou Monikou Sznajderman se měly konat v Trojlodí — největším výstavním sále Muzea umění Olomouc —, nakonec vše ale proběhlo pouze online. Ke cti organizátorů slouží to, že se nezalekli nutnosti simultánního překladu hned do několika jazyků a celou událost moderovanou předsedou Výboru pro Cenu Václava Buriana Davidem Vodou se jim podařilo streamovat v odpovídající technické kvalitě.


V kavárně pražského Činoherního klubu se pak v úterý 29. září udílely ceny za tuzemskou detektivní literaturu, které tradičně vyhlašuje Česká asociace autorů detektivní literatury (AIEP).

Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku si odnesl jihočeský autor titulu Vzplanutí (Motto 2019) Jiří Březina, který za sebou nechal Jana Fránu (Pavoučí případ, 2. místo) i zkušeného Martina Goffu (Přiznat vinu, 3. místo). V porotě letos zasedli novinář a spisovatel Lubor Falteisek (předseda), spisovatel Antonín Mazáč a redaktor webu Centrum detektivky Richard Spitzer.

Cenu Havran pro nejlepší povídku roku obdržela — již počtvrté — Zuzana Rampichová za text „Letní kachna z Polky“, slovy poroty „napínavý a poutavě napsaný příběh, který se inspiruje skutečností, ze které mrazí“. Druhé místo obsadil Miloš J. Blažej za vtipnou povídku ze současné Prahy „Základní instinkt řidiče Uberu“. Třetí místo bylo uděleno syrovému příběhu Zdeňka Hledače z doby před třiceti lety „Vesnická neromance“. Porotě předsedal člen výboru AIEP Juan Zamora a dále v ní zasedly spisovatelky B. M. Horská a Michaela Klevisová.

Své ceny rozdaly autorům a autorkám detektivních povídek také Společnost Agathy Christie (1. David Urban: „Dobrá partie“, 2. Zdeněk Hledač: „Vesnická neromance“, 3. Zuzana Rampichová: „Letní kachna z Polky“) a Česká společnost Sherlocka Holmese (Vítězslava Felcmanová: „Případ putující pralinky“).