Když Amazon před více než deseti lety na trh uváděl čtečku elektronických knih Kindle, kromě možnosti nakupovat e-knihy přímo do zařízení postupně zaváděl i další služby a platformy. Především jde o Kindle Direct Publishing (KDP), která umožňuje autorům publikovat a prodávat e-knihy na Amazonu bez nutnosti spolupracovat s nakladatelstvím. Výměnou za exkluzivitu (publikace prodává výhradně Amazon) tak spisovatelé mohou z prodejů svých knih mít mnohem větší procentuální zisky než v případě tradičního modelu autor — nakladatel — distributor — prodejce. A v roce 2014 Amazon představil předplatitelský model Kindle Unlimited: za měsíční poplatek desíti dolarů má uživatel přístup k doslova milionům titulů, článků, hodin mluveného slova nebo e-knih — včetně těch publikovaných skrze KDP.

Bylo to právě elektronické čtení, které proměnilo krajinu romantické a další žánrové literatury. Kromě obskurních subžánrů, které by na papíře snad ani vyjít nemohly (vzpomeňme například žánr „dinosaur gay romance“ a jeho předního spisovatele Huntera Foxe, „monster erotiku“, loňský trend harlekýnek s horaly), prošly změnou hlavně ceny. Čtenáři a čtenářky si dnes díky záplavě žánrových a brakových e-knih vybírají z titulů, které stojí tři dolary, až po čtivo za dolar. (E-knihy z běžné nakladatelské produkce stojí deset a více dolarů.) A předplatitelé Kindle Unlimited si dinosauřích, zombie nebo i heterosexuálních souloží můžou užít, kolik chtějí, téměř zadarmo.

Byznys s romancemi, postavený už před příchodem internetu na chrlení schematických zápletek s omyvatelným svalovcem na obálce, tak ještě zrychlil — aby se autoři při takto nízko nastavených cenách uživili, musí produkovat mnohem více nikoliv textu, ale knih. Přechod na kapitalismus platforem totiž přesunul veškerou zodpovědnost na spisovatele, kteří už nejsou jen autory, ale také vydavateli a marketéry. V dané sféře literatury tak největší kreativní vzepětí nenastává při koncipování textu, který vlastně z povahy žánru nesmí moc překvapovat (i když věřím, že Hunter Fox si psaní o obcování homosexuálních dinosaurů s atletickými milionáři náležitě užil), ale při jeho propagaci a distribuci.

V prostředí, kde jsou mantinely nastavené de facto skoro jen algoritmicky a technologicky, jde tato kreativita často za hranice morálně přípustného. To se ukázalo chvíli po spuštění Kindle Unlimited. Autorům vznikal podle pravidel služby zisk, kdykoliv si nějaký uživatel otevřel nějakou jejich knihu. Velmi brzy proto skrze KDP začaly Amazon zaplavovat osmistránkové „knihy“, lákající na atraktivní obsah. Podvodníkům tyto prázdné schránky vydávané za e-knihy vydělávaly jen tím, že si je někdo stáhl do čtečky.

Amazon tak musel zakročit a změnil se postup pro vypočítávání odměn autorům: dnes se platí za přečtenou stránku (čtečky Kindle informace o přečtených stránkách jednotlivých titulů odesílají Amazonu). Extrém se tak překlopil na opačnou stranu — dnes lze při hledání čtiva na pláž často narazit na romance čítající tři tisíce stran: podvodníci začali e-knihy plnit náhodným HTML kódem, staršími knihami, prostě vším, co vygeneruje nějaké znaky, přičemž do struktury knihy jsou umně zakomponované křížové odkazy na konec e-knihy, aby čtečka hlásila stav „dočteno“. Objevily se i případy vyloženě za hranou, jako například když autor píšící pod pseudonymem Chance Carter motivoval své čtenáře soutěží o prsten od Tiffanyho, když ohodnotí jeho monumentální (protože obsahující šest předchozích románů) dílo Mr Diamond, čítající několik tisíc stran: kromě statistik čtenosti musí autoři pracovat na častém hodnocení svých titulů — čím víc uživatelů knihu ohodnotí, tím je pravděpodobnější, že se ukáže v nějakém výpisu nebo žebříčku. Server The Verge upozornil i na vzrůstající trend najímání ghostwriterů, neobvyklé není ani prodávání celých portfolií (třeba už jednou publikovaných) textů. Podle některých odhadů si dokázali „vycpavači“ e-knih vydělat i sto tisíc dolarů měsíčně.

Mr Diamond už na Amazonu není k dohledání, stejně jako většina podobně nadstavených elektronických opusů. Autorská komunita kolem romancí je podobně živá jako například ta kolem young adult a na podvodníky pravidelně upozorňovala a upozorňuje na sociálních sítích. Amazon tak kromě stahování kontroverzních „knih“ z prodeje také před rokem změnil oficiální pravidla na vydavatelské platformě KDP: „bonusový obsah“ může tvořit jen desetinu knihy, křížové odkazy na konec jsou zakázané, stejně jako odměny, dárky a další motivace pro čtenáře.

Jak ale upozornili někteří poctivější autoři z platformy KDP, nestalo se vlastně nic, než že se spousta „knih“ přejmenovala na „kompilace“, „sbírky“ nebo „výbory“.

Ukazuje se tak, že problém neleží ani tak ve správném nastavení služby a jejích pravidel, nýbrž v jejím samotném principu. Platforma na jedné straně prekarizuje autory, kteří musí souběžně vykonávat další role a profese, a na druhé svěřuje regulaci algoritmům. Toto zploštění a zrychlení nakladatelského světa tak nemůže než plodit extrémy praktik, které jsou z knižního byznysu známé: ovlivňování žebříčků, snaha o kontrolu nad kritikami, dárečky pro pravidelné čtenáře. Co chybí autorům z KDP jsou zkušenosti a týmy právníků. Jediný, kdo tak netratí, je samotný Amazon.