LinkedIn je profesní sociální síť, kterou desítky milionů uživatelů po celém světe využívají k hledání i nabízení práce a předvedení vlastních dovedností, výsledků a zkušeností. Před čtrnácti lety spustil LinkedIn službu SlideShare — místo ke sdílení prezentací, infografik a dalších vizuálních materiálů, které rozšiřují profesní portfolia uživatelů. Podle serveru Fast Company se ze SlideShare v posledních letech stalo jedno z center internetového knižního pirátství.

Piráti nepřevádějí knihy do formátu powerpointové prezentace, o takovou zkušenost by patrně žádný čtenář nestál. Pirátství na SlideShare je mnohem jednodušší — v několika „slajdech“ je prostě obsažen návod, jak si tu či onu knihu stáhnout. Fast Company upozorňuje, že je možná největší pirátskou výhodou SlideShare právě přehlednost — spousta uživatelů si neví rady například s torrenty, ale určitě se dokážou „proklikat stránkou s přátelským, korporátně naleštěným prostředím a pohodlným panelem vyhledávání“.

A opravdu, stačí si do vyhledávání zadat nějaký bestseller (v angličtině) a SlideShare nabídne hned několik „prezentací“, jak si jej stáhnout. Podle oficiálního vyjádření Microsoftu, který LinkedIn vlastní a provozuje, firma o problému ví a snaží se jej řešit „kombinací strojového i lidského hledání závadného obsahu“. Jen od ledna do června minulého roku dostal LinkedIn přes 116 tisíc hlášení o porušení autorských práv a smazal stejný počet souborů.

Fast Company nicméně upozorňuje, že mazání nestačí: odstraněné návody se na SlideShare objevují v řádech dnů znovu. Pro profesní organizace, jako je americká Authors Guild, je teď klíčový přístup korporací. Pro Microsoft nebo Amazon je totiž žádoucí a zpeněžitelný jakýkoli provoz na jejich platformách — a případné porušování autorských práv zatím působí spíš jako pouhý provozní problém než jako zásadní vada.


Ve věku devadesáti pěti let zemřel Christopher Tolkien, který se posmrtně staral o dílo svého otce J. R. R. Tolkiena a edičně připravil k vydání některé jeho zásadní knihy.


Běloruská spisovatelka a nobelistka Světlana Alexijevičová zakládá nakladatelství. Bude vydávat pouze díla žen. Alexijevičová o tom promluvila v běloruském časopise Naša Niva.

„Muži, ti jsou všude, a díla žen jsou vydávána jen zřídkakdy,“ komentuje Alexijevičová půl roku starý nápad. Nové nakladatelství by mělo pomoci běloruským autorkám získat více sebevědomí. Provoz nakladatelského projektu začne v následujících měsících.

Světlana Alexijevičová prosluje knihami na pomezí reportáže a prózy: v proudech autentických vzpomínek se črtá historie černobylské katastrofy (Modlitba za Černobyl, česky 2017), sovětsko-afghánského konfliktu (Zinkoví chlapci, česky 2016) či proměny ruské společnosti v druhé polovině dvacátého století (Doba z druhé ruky, česky 2015).

Nobelovu cenu za literaturu získala Světlana Alexijevičová v roce 2015.


V Rusku vyroste nový lunapark — inspirovaný dílem Alexandra Sergejeviče Puškina. Název nového zábavního parku, jehož koncepci zpracovala nizozemská firma Jora Vision, specializující se právě na zábavní parky a atrakce, zní Lukomoří a odkazuje k mytické pohádkové zemi z ruské lidové slovesnosti. Bajky, pověsti a mýty byly pro Puškina jednou z hlavních inspirací při psaní pohádek a poém: spoustu ruské folklorní tvorby znají čtenáři díky Puškinovu sběru a interpretaci.

Lukomoří plánuje otevřít své brány v Petrohradě v roce 2023.


Třetího ledna zabil americký dronový útok v Iráku velitele íránských speciálních jednotek Quds Kásima Sulejmáního. Po pár dnech hrozilo, že na Blízkém východě propukne otevřený válečný konflikt. Válečná hrozba ustoupila poté, co americký prezident Donald Trump stáhl své výhrůžky ohledně zničení íránských kulturních památek a celkově zmírnil rétoriku vůči Íránu.

Diplomatické a mocenské napětí v regionu sledují kromě analytiků, zpravodajců a komentátorů také nakladatelé. Íránská literární a překladatelská agentura POL oznámila, že během ledna se zahraniční nakladatelství začala zajímat o knihy o zabitém generálmajorovi Sulejmáním.

„Vydavatelé ze třinácti zemí, včetně Turecka, Egypta, Srbska, Anglie, Sýrie, Libanonu, Itálie a Francie, žádali knihy o mučedníku Sulejmáním,“ řekl ředitel agentury POL Mádžid Džafarí-Aqdam v rozhovoru pro íránský rozhlas. „Nicméně nemáme zatím o veliteli žádnou obsáhlejší knihu, kterou bychom zahraničním nakladatelům mohli poskytnout. Hledáme proto celistvý a na dokumentech postavený titul, který by skutečně představil velitele světu.“