recenze
02/12/2014 | recenze | Jan Váňa

Společnost patologických narcisů

Jakýkoli projev angažované poezie zaujímá už od začátku krajně nevýhodnou pozici. Očekává se od ní stranickost, ale přitom se musí vypořádat také s nároky na estetickou kvalitu. Lukáš Palán v básnickém debutu Píča, hovna, Hitler, Praha zdvihá ambiciózně hozenou rukavici a zjevně se nezalekne ničeho. První oddíl Problémy ještě skýtá jakousi naději nápravy. V části Autonehody bez aut už jen rezignovaně přihlížíme dohořívajícím zbytkům zpustošené krajiny.

25/11/2014 | recenze | Petra Kožušníková

Roztleskávací kniha

V sedmém čísle letošního Hosta si Jiří Trávníček liboval, jak je osvěžující začíst se do knižního rozhovoru. V případě Úžasného života mecenášky umění a zakladatelky Musea Kampa Medy Mládkové je to ale šeď, jejíž osnovu tvoří předvádivost. Kniha totiž nerozkrývá víceznačnost osobnosti, jejího života a profesního působení, ale naopak demonstruje pouze jednoznačnost postojů, které jsou nazývány ctižádostí a bojovností, přičemž ve skutečnosti čteme o nespoutané touze po slávě a obdivu.

18/11/2014 | recenze | Kateřina Kirkosová

Vlaštovky, havrani a globální vzdušný prostor

Krutě nesmlouvavé, ale ani zdaleka bezcitné, tíživě metaforické, ale ani zdaleka tlučhubaté, formálně dokonalé, ale ani zdaleka planě formalistní. Nová próza Radky Denemarkové Příspěvek k dějinám radosti je obdivuhodný text, takový malý literární zázrak. Že se jednotlivé prvky spisovatelčina pracovního materiálu včetně nevyhnutelných námitek čtenáře dokážou složit ve fascinující celek, jehož sdělení je jasné a mnohohlasé zároveň, o tom většinou jen čtu v literárněteoretických knihách.

11/11/2014 | recenze | Jiří Trávníček

Bolavý polský postkomunismus

Zdá se, že poté, co u nás udělaly kariéru knihy polského publicisty Mariusze Szczygieła, se totéž začíná dařit i současné škole polské reportáže. Leč i za ní hledejme Mariusze Szczygieła jako jejího hlavního promotora. Jeho jméno jako jistou značku, která prodává, a najdeme jej i v názvu titulu.

04/11/2014 | recenze | Vladimír Stanzel

Když rabi cigánil

I poté, co byla poměrně záhy odhalena pravá identita Chaima Cigana, jímž se ukázal být literární matador Karol Sidon, stále platí, že Altschulova metoda jako první díl zamýšlené tetralogie představuje v české poválečné „židovské“ literatuře určité svěží novum — nevévodí jí traktování nezměrného utrpení, které Židům přinesl nacismus a šoa, ačkoli i ono dostává v knize prostor, ale židovství samotné — zachycené na přelomu osmé a deváté dekády dvacátého století —, samozřejmě s nutnými historickými exkurzy. Sidon hlavně máločím omezuje svou fabulaci, která inspirací v pokleslých žánrech, znalostí psychologie a filozofie jako by navazovala na to nejlepší z tvorby Vladimíra Neffa.

28/10/2014 | recenze | Petr Adámek

Neměl jsem Vás rád!

Pavel Řezníček patří k těm básníkům a prozaikům, které poznáte po několika větách. Jako by vyslyšel Célinův požadavek, že každý spisovatel by měl hledat svůj vlastní rytmus.