Jméno Pavla Hájka mnozí znají díky jeho působení v Knihovně Václava Havla, kde se mimo jiné stará o publikační program — ke vzniku pomohl několika svazkům Díla Pavla Juráčka nebo dvěma knižním výborům z textů Filipa Topola. Málokdo už ale ví, že sám vydává knihy v nakladatelství Kodudek.
Iniciativa Hlavák pomáhá běžencům od roku 2015. Jejími řadami prošla i část literární scény, například Zofia Bałdyga, Ondřej Macl, Anna Luňáková nebo Jan Škop. Výraznou tváří Iniciativy je Veronika Dvorská, básnířka, scenáristka, učitelka češtiny pro cizince a koordinátorka dobrovolníků. Rozhovor o probíhající krizi, uprchlické literatuře, nových výzvách pro tvorbu a morálním kýči.
Rozhovor s Benoitem Meunierem, francouzským překladatelem, básníkem a spisovatelem usazeným v Česku, který do francouzštiny přeložil například první díl Dobrého vojáka Švejka. Mluvili jsme o Meunierově vlastní tvorbě, která nyní vychází ve Francii a s níž se lze seznámit například v několika číslech revue Souvislosti, o francouzské a české básnické tradici či prolínání překladatelské a spisovatelské práce.
Čte hodně, spíše tištěné knihy, ale na cestách z praktických důvodů využívá čtečky. Ráda navštěvuje knihkupectví, ale nejraději je ve své domácí knihovně a svém čtecím křesle. Jaká je spisovatelka Alena Mornštajnová jako čtenářka?
Olga Wawracz a Jiří Šimčík patří k nejmladší básnické generaci, se kterou se rozhovory běžně nedělají. Nízký věk při posuzování jejich tvorby ale nehraje roli — jsou to zkrátka jen pozoruhodní autoři, kterým letos vyjdou debuty. V uplynulých měsících jsme jejich tvorbu mohli číst třeba v Psím víně, revue Prostor, Hostu nebo Tvaru.
Šest let vyhlíželi čtenáři novou knihu oceňovaného prozaika a autora knížek pro děti Vratislava Maňáka. Čekání se vyplatilo, soubor alegorických povídek „Smrt staré Maši“ totiž patří mezi nejzajímavější tuzemské prózy, jaké letošní rok zatím přinesl.
