Science fiction se nebývale otevřelo

Udílení prestižních cen Hugo letos ovládly a prakticky zablokovaly dvě názorové frakce, každá prosazuje vlastní pojetí sci-fi. O co v celém sporu jde? Na úvod je na místě uvést, že obě názorové frakce mají podobné cíle. Respektive — kampaň nazvaná Sad Puppies, která se letos konala už potřetí, byla poměrně zradikalizována a zčásti i zneužita organizátory obdobné kampaně Rabid Puppies. Dle organizátorů Sad Puppies jde především o větší otevřenost a diverzifikaci při udílení cen, jde jim o získání pozornosti fanoušků obecně populárních filmů, seriálů, her a podobně. Každé z těchto médií má širokou podporu v podobě literárních děl využívajících zavedené postavy a prostředí, přičemž tato díla jsou historicky z nominací prakticky vyloučena, je na ně nahlíženo jako na díla nepůvodní a podřadná. Celá záležitost má přirozeně rovněž silný politický podtext. Zjednodušeně řečeno jde o boj liberálů a konzervativců. Konzervativní kampaň obou „Puppies“ brojí proti trendu zvýhodňovat fantastiku orientovanou na lidská práva ve všech aspektech, především pak proti čím dál častějšímu oceňování děl s motivy rovnoprávnosti ras, pohlaví a sexuální orientace, přičemž je podle nich přehlížena tradiční podoba science fiction. V dané souvislosti se často zmiňuje celková politizace science fiction. Je důraz na diverzitu a trend společenské angažovanosti v současném sci-fi tak určující? Z pozornosti, kterou obě kampaně a následná bouře reakcí snad všech důležitých žánrových spisovatelů budí, by se tak mohlo zdát. Většina science fiction se těmito tématy přirozeně tolik nezaobírá, respektive jde o díla určená především k zábavě či k propagaci různých herních, filmových či seriálových značek. Mezi největšími žánrovými bestsellery zpravidla politicky orientovaná díla nenajdete. Nicméně v jádru se science fiction v posledních letech nebývale otevřelo, a to ve všech ohledech. Anglo-americké science fiction se vždy rádo označovalo za světové, nicméně až v posledních letech se světu čím dál silněji otevírá právě směrem k co největší diverzitě, což je přirozeně spojeno i se společenskými tématy. Spolu s globalizací přišla nová generace autorů z různých koutů světa, která často s dobrou znalostí angličtiny publikuje svá díla v anglo-amerických médiích a dostává se jí silné podpory a pozornosti. Některé země poskytují autorům píšícím původním jazykem finanční podporu při překladech do angličtiny. To je třeba případ letošního vítěze ceny Hugo, holandského autora Thomase Oldeho Heuvelta. Silná čínská fantastika má zase podporu v generaci bývalých amerických přistěhovalců, kteří využívají dobré znalosti obou jazyků k častějším překladům, což je zase případ úspěšného amerického autora Kena Liua, jenž se zabývá překladem fantastiky z čínštiny. Letos byl jím přeložený román oceněn Hugem, což je historický precedens. Zmínit musím také fakt, že i český spisovatel s dobrou znalostí angličtiny či podporou překladatele má šanci na anglo-americkém trhu uspět. Julie Nováková už takto publikovala několik svých kratších prací a článků psaných anglicky, přičemž se následně dočkala zájmu o překlad z angličtiny do dalších jazyků. Zájem o její práce pomáhá publikovat ve světě rovněž díla dalších českých autorů.

Martin Šust s cenou Hugo, foto: archiv Martina Šusta

Jak zní argumenty zastánců „klasického sci-fi“, kteří se brání vstupu společenských témat, jako jsou práva menšin, gender nebo třídní poměry, do žánru? Není to vlastně předem prohraný boj? Vývoj směrem k větší otevřenosti v minulosti konzervativní anglo-americké fantastiky nelze zastavit, stejně tak jako dnes nelze zastavit příval přistěhovalců do Evropy. Svět se mění a konzervativně smýšlející lidé se tomu přirozeně brání, leckdy i s využitím dosti nevybíravých taktik. Americký spisovatel Brad R. Torgersen, organizátor třetího ročníku kampaně Sad Puppies, ve svém článku pro XB-1 uvedl, že i oni sami bojují proti předsudkům, ať už jde o výše zmíněné špatné nahlížení na práce z rozmanitých frančíz — jmenujme především Star Wars či Star Trek jako obecně nejznámější —, či o přehlížení mnohdy zasloužilých představitelů žánru z důvodu jejich „politicky nepřijatelných názorů“, samozřejmě z pohledu liberálně smýšlejícího společenství. Faktem ovšem je, že i tito autoři se v posledních letech do nominací dostávali, a to i bez podpory daných kampaní. Patrně však ne tak často, jak by si organizátoři Sad Puppies přáli. Lze nějak domýšlet, jaké dopady bude mít sílící směřování žánru k sociální odpovědnosti na celou literaturu nebo společnost? Tento trend je z mého pohledu v západní kultuře všeobecný, nelze z toho fantastický žánr jakkoli vylučovat. Liberálně orientované práce budou mít v žánru své místo a bude se jim dostávat zvýšené pozornosti z důvodu všeobecné liberalizace především anglo-americké společnosti. Stejně tak si zřejmě o silnější pozornost řeknou i konzervativně smýšlející spisovatelé, i kdyby jen díky kontroverzi, kterou svými postupy vyvolávají. Jde o celospolečenský spor a fantastický žánr vždy silně odrážel společenské dění. Science fiction je obecně literatura určená především pro vzdělané mladé lidi, je tedy přirozené, že silně odráží aktuální společenská témata. Lze se obávat přílišného vyostření těchto sporů, snad i částečného rozdělení fandomu a prosazování taktiky „spálené země“, z čehož se v případě cen Hugo navzájem osočují obě strany sporu. Cena Hugo se uděluje od začátku padesátých let a má svou nepřehlédnutelnou tradici a pevné místo ve společenství příznivců fantastiky, dnes je její další existence bohužel ohrožena. Je možné, že její ohrožení se stane pouze první bitvou mezi oběma stranami. Projevuje se nějak „sci-fi aktivismus“ a důraz na diverzitu v českém kontextu? I u nás v nedávných letech probíhal povětšinou tichý boj mezi zastánci společensky orientovaného science fiction a zastánci čistě zábavné, akční fantastiky. Zdá se však, že se podařilo nalézt jistou rovnováhu, a tento boj tak v poslední době spíše utichá, navíc nikdy nebyl příliš radikální či snad politicky orientovaný. Český fandom je často přirovnáván k rybníčku, a každá bouře na jeho poklidné hladině se tak jeví spíše jako hospodská rvačka mezi dobrými známými, kteří se spolu druhý den rádi napijí. Když jsme u Česka: jaké jsou hlavní trendy a témata v tuzemském sci-fi? Populárním trendem je česká akční škola, tedy žánrově smíšené práce orientované na krvavou akci, neohrožené hrdiny nadlidských schopností, to vše silně saturované popkulturními odkazy a černým humorem. Zdá se však, že i zájem o takto koncipovaná díla má své meze, a jsem zvědav, kam se tento trend posune do budoucnosti. V poslední době ožila rovněž česká space opera, tedy klasické příběhy o dobývání vesmíru, často podporované technologickými předpověďmi, které mísí současnou úroveň vědy s čirou fantazií. Pomalu se ozývá i ve světě značně populární steampunk, tedy retrofuturistická odnož fantastiky mísící minulost se zběsilými vynálezy. Obecně lze sledovat sílící pozici science fiction na úkor dříve dominantního fantasy, což je trend kopírující světové dění.