24/07/2021 | téma | Barbora Votavová

Slova a zvuky: 5 + 1 letní audioknižní tip

Je tu druhé podivné léto v řadě. Cestování je sice pořád obtížnější, ale není nemožné. Než přijde další vlna veder, záplava nebo hurikán, je počasí ideální na sport. Navíc už se většina z nás nebojí zvát si domů návštěvy a taky jsme nuceni najít i ty kusy oblečení, které nemají v pase gumu. To znamená, že jezdíme vlakem, běháme, cvičíme a myjeme okna, na která se v pandemii zapomnělo. Doba jako stvořená k poslechu audioknih.

V dnešním vydání Slov a zvuků proto najdete tipy na převážně nové tituly v češtině, s jedinou anglickou výjimkou. Reflektují moje vlastní posluchačské zvyky od dohánění restů v oblasti knih, které prostě musím mít načtené, přes poslouchání detektivek, i když je v tištěné podobě nevezmu do ruky, až po neúnavné vybírání takových audioknih, které si pak stejně seženu na papíře, protože se mi při běhu špatně podtrhává a vypisuje.

Vanda Hybnerová ve dvanácti rolích

Velké romány se společenským přesahem, které mají v audiopodobě více než deset hodin — právě takové poslouchám nejčastěji a pak sama sobě nadávám, proč je radši nečtu. Přesto vám jeden ráda doporučím. Dívka, žena, jiné od Bernardine Evaristo si zaslouží všechny ceny a pozornost, které se knize dostalo, protože je to románová učebnice intersekcionálního feminismu a empatie, a těch není nikdy dost. Jde o propracovaný, citlivý pohled na různé životní způsoby různorodých žen ve světě, kde jejich osudy určují sexuální násilí, rasismus i propastné třídní rozdíly, které jsou z velké části dědictvím kolonialismu a zotročování. I v anglické verzi čte všech dvanáct kapitol o dvanácti ženách — respektive jedenácti a jedné nebinární osobě — jediná herečka, v češtině popisuje životy všech z nich Vanda Hybnerová. Pokud jste se ke knize zatím nedostali nebo ji — jako já tolik jiných od Eleny Ferrante po Hanyu Yanagiharu — odkládáte z důvodu přílišného hypu, pusťte si audioknihu, tyto příběhy vážně stojí za to.

Los a les

Žádosti o tipy na vtipné, odlehčené, humorné čtení vzrostly v pandemii přímo raketově, já přitom v tomto žánru do zblbnutí doporučuji víceméně jen jedinou knihu — Dopplera od Erlenda Loea. Takže proč to nezopakovat i v případě audioknihy. Hlavní hrdina tu jednoho dne spadne z kola, v jeho duši se rozhostí klid a mír a on sezná, že už nechce dělat to, co je správné, být produktivní a rozčilovat se, a začne žít v lese se sobátkem, kterému snědl maminku.

Mezi autorovými dětskými a dospěláckými knihami není žádný velký rozdíl, pokud odhlédneme od vulgarit či sexu. Vždycky mu jde o to, prozkoumat neobvyklým úhlem pohledu věci, které považujeme za správné, lidskou morálku, nešvary a poklesky. A s Dopplerem, kterého v lese začnou otravovat ti, kdo v něm vidí vizionáře, to jde skvěle dohromady. Knihu čte Jan Vondráček, jehož klidná, skoro pochmurná poloha hlasu dodává příběhu ještě satiričtější nádech.

Dohánění restů

Ne každá kniha nominovaná na některou z významných literárních cen se v Česku audioknihy dočká, což při prodejích mnoha oceňovaných kousků není žádný div. Proto po takových titulech obvykle skáču a doháním alespoň částečně to, co jsem očima načíst nestihla. Pokud jste neměli čas prozkoumat všechny prózy nominované na letošní Magnesii Literu, vězte, že v audiopodobě najdete dvě — Až se ti zatočí hlava Ondřeje Štindla a Mezipřistání Matěje Hořavy. Právě to je mým tipem k poslechu, protože pokud jste četli Pálenku a jste s autorovým stylem obeznámeni, Mezipřistání může při čtení působit až příliš podobně. Právě audio a podání Michala Bumbálka mu dodává trochu jiný rozměr, ve kterém určitě stojí za těch necelých pět hodin poslechu.

Dva krimi tipy

Nejoblíbenějším žánrem v audioknihách jsou, nepřekvapivě, detektivky a thrillery. Podle mého vlastního, zcela nereprezentativního průzkumu je poslouchají i lidé, kteří tento žánr jinak nečtou, a také ti, kdo nečtou vlastně vůbec. Přestože po feel good čtení se v pandemii ptala spousta lidí, prodeje krimi a krváků stoupaly, covid necovid. Fikční nebezpečí a fiktivní zločiny se zdají být svého druhu relaxací. Detektivky Michaely Klevisové jsou právě takové, chybí tu přehnaný sadismus a psychopati, čtení nebo poslech jsou spíše luštěním než brnkáním na nervy. Do audiopodoby navíc autorčiny knihy převádí Kristýna Kociánová, jejíž meditativní hlas se k ponuré atmosféře, ve které je ale vždycky spousta prostoru pro porozumění, výborně hodí.

Pokud nechcete jen pátrat po vrahovi v jihočeské vesnici — jako v knize Drak spí —, ale taky se trochu bát, pusťte si nové audiozpracování klasiky Mrtvá a živá od Daphne du Maurier v podání Lucie Pernetové. Autorčiny mysteriózní příběhy, které jsem nacházela po chalupách a domácnostech příbuzných už od dětství, jsou vlastně takové starosvětské thrillery, které mnohdy balancují na pomezí reality. Ve spojení s krimi a thrillery často zaznívají slova guilty pleasure, ale provinile se rozhodně cítit nemusíte. Samotná Margaret Atwood strávila, jak prozradila v jednom rozhovoru, valnou část lockdownu sledováním Poirota, takže myslím, že nám všem dala svolení k odpočinku právě u detektivek a mysteriózních příběhů v klasickém, časem prověřeném stylu.

Mateřství, stárnutí a svoboda jen pro muže

Právě poslouchám nejnovější knihu Rachel Cusk a rovnou lituji, že ji namísto toho nečtu, protože myšlenek k zapsání a postřehů k zapamatování je v ní velká spousta. Název Second Place odkazuje ke skutečnému „druhému domku“, do kterého v pandemickém roce vypravěčka pozve slavného malíře, ale samozřejmě je také metaforou méněcennosti, všeho, co nedokážeme, nestihneme a co nemůžeme. Divadelní herečka Kate Fleetwood dokonale ztvárňuje životní únavu vypravěčky, otrávenost z privilegií, kterých se jí nedostává, i nervozitu a napětí, které by se v odlehlém domě dalo většinu času krájet. Second Place je novela o stárnutí, o mateřství, o svobodách, které jsou ženám, a především matkám, nedostupné, o ženství, sesterství i zoufalství. Rachel Cusk v češtině vyšla jen jedna kniha, takže české verze, natož audioknižní, se asi nedočkáme, zkuste tu anglickou — přestože je text plný filozofování a sebezpytu, není nijak nesrozumitelný.

Když náhodou douklízíte před poslední kapitolou, místo závěrečných třiceti minut běhu se spustí slejvák jako při pořizování ilustračních fotek k tomuto textu, nebo vám kus audioknihy zbyde po vystoupení z vlaku, nedá se svítit. Musíte si hodit nohy nahoru a příběh doposlouchat. Nedočtených knih máte jistě dost v tištěné podobě, netřeba přidávat další. Podle různých průzkumů navíc skoro pětina lidí poslouchá audioknihy při nicnedělání, relaxaci a usínání. V duchu hesla rest is resistance se k nim přidejte a natřete to společnosti posedlé produktivitou, zasloužíte si jen tak poslouchat. Pochválil by vás jistě nejen Doppler.


Autorka je spolutvůrkyní podcastu Do slov spolu s Ondřejem Lipárem.