27/11/2021 | téma |

Slova a zvuky: Došel papír

Následující text jsem začala psát s tím, že v češtině konečně vyšla kniha autora, kterého jsem tu už několikrát doporučovala. A že ho budu moci konečně doporučit i v překladu, i když jen v tištěné podobě, a v audiu odkázat alespoň na další skvělé rozhovory. Pak jsem ale zjistila, že titul, který už několikrát odložila pandemie, je nyní zpožděný kvůli nedostatku papíru. O důvod víc poslouchat podcasty.

Zmíněnou knihou je román Oceana Vuonga Na Zemi jsme na okamžik nádherní, vyjít by snad měl na začátku prosince ve Vyšehradu. Autora jsem ve Slovech a zvucích doporučovala už několikrát skrze inspirativní rozhovory, které poskytl několika skvělým literárním a kulturním podcastům. Vuongův pohled na Spojené státy a na americkou identitu, který předkládá v rozhovorech, skvěle doplňuje jeho prozaickou prvotinu, ve které jde o jazyk, ztrácení významu, neporozumění, o válku, maskulinitu, bolest i o krásu.

Vuong je básník, mluví jemným hlasem, který vždycky zní velmi pohnutě, a jeho schopnost hovořit o umění, o tvůrčím procesu, o jazyce i o politickém rozměru toho všeho je obdivuhodná. „Když vidím něco zajímavého, zapíšu si to. A když začnu psát, začnu ty zajímavé věci spojovat. Vytvořím si seznam. Co jiného je román než seznam zajímavých věcí? Jen skrze ty zajímavé věci vodíte lidská těla,“ popisuje například v podcastu City Arts & Lectures. Tento pořad, ve kterém můžete slyšet řadu skvělých a do češtiny překládaných autorů a autorek — Davida Mitchella, Alison Bechdel, Colsona Whiteheada nebo Patricii Lockwood —, vzniká díky offline diskusím v San Franciscu, které pořádá stejnojmenná neziskovka, v jejímž týmu figuruje například Dave Eggers, další i v Česku vydávaný spisovatel. Diskuse se zároveň vysílají ve veřejnoprávních rádiích a následně jsou k poslechu i jako podcast.

Ocean Vuong v epizodě City Arts & Lectures diskutuje s dalším spisovatelem, jehož pohled na současnou Ameriku je přinejmenším v českých překladech dost ojedinělý — a na kterého naštěstí zbylo papíru dost. Román Tam tam (v originále There there — stále nějak nevím, co si o překladu názvu myslet) vyšel před pár týdny ve Vyšehradu. Tommy Orange má kořeny v šajenském a arapažském národě, žije v Oaklandu a jeho román přibližuje životy „městských indiánů“, příslušníků původních národů, kteří žijí ve velkoměstech rozmanité osudy a na jedno místo je svede indiánská slavnost pow wow, kam každá z postav míří z úplně jiného důvodu.

Poslechnout si Tam tam — skvělou vícehlasou audioknihu, dostupnou v angličtině — nebo alespoň rozhovor s autorem právě teď, v době, kdy se ve Spojených státech slaví Den díkůvzdání, se hodí. V americké populární kultuře, která se stává součástí té lokální, se zřídka vyskytuje zpochybnění tohoto svátku, mnohem běžnější je pojídání krocanů a romantizování kolonizace USA. Jako národ fanoušků a fanynek Karla Maye můžeme pro rozšíření svých obzorů udělat alespoň to, že si poslechneme třeba skvěle postavený krátký pořad NPR, který kombinuje rozhovor, mikroreportáž z počátků veřejného vystupování autora i ukázku z románu.

Mimochodem, v rozhovoru s Tommym Orangem, který je plný pokory a respektu, Ocean Vuong zmiňuje svou cestu ke studiu literatury a roli, kterou na ní sehrál další zásadní spisovatel současnosti — Ben Lerner. Jeho Topeckou školu vydá Argo, termín se však také odsunul, tentokrát až na jaro. A protože kromě nedostatku papíru je tu — opět — i nouzový stav a s ním dlouhé večery trávené doma, můžete osobnost a tvorbu Bena Lernera poznat skrze podcasty, třeba právě v epizodě zmiňovaného City Arts & Lectures.

Zde mimochodem hovoří s Maggie Nelson a nejen tuto dvojici, ale také další autory a autorky, jejichž dílo je označované za autofikci, skvěle rozebrali Marek Torčík a Ondřej Trhoň v jednom z nejlepších dílů Liberatury poslední doby. Řeč tu byla třeba o tom, jak se díky autofikci prosazují menšinové hlasy a jak dovede nabourat představu o tom, že příslušníci majority naopak vypráví univerzální příběhy.

Pokud jde o historické křivdy a přetrvávající rasismus, slušelo by se zamést si i před lokálním prahem a doporučit něco z romské literatury. Zásadní kniha Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou byla k poslechu v rámci pořadu Radiokniha na ČRo Plus, už je ale nedostupná, pozoruhodná produkce nakladatelství KHER zatím audiopodobu také nemá. Můžete si alespoň poslechnout rozhovor s editorkou nakladatelství KHER Karolínou Ryvolovou v podcastu Romea.cz, kde mluví o rozdílech mezi českou a romskou literaturou i o současných romských literárních hlasech.

Aby tu zazněl i tip na audioknihu v češtině, vrátím se ještě k neotřelým pohledům na současnou Ameriku. Před pár dny vyšla první audiokniha z dílny slovenského nakladatelství Absynt, které v češtině vydává edici Prokletí reportéři. Knihu Jessicy Bruder Země nomádů, podle které vznikl i oscarový film, načetla Zuzana Slavíková. Reportérka se tu připojila k novodobým kočovníkům, které na cestu vyhnala ztráta stálé práce a často i domova. Celkem syrový popis koloběhu sezónních prací, popojíždění, oprav a strastí se výborně hodí k poslechu při procházkách městem, kde firma jednoho z nejbohatších mužů planety — právě ta hraje v Zemi nomádu dost zásadní roli — láká potenciální brigádníky k předvánočnímu přivýdělku reklamami, které slibují „práci i plat“.

Tak krásný advent!

Autorka je spolutvůrkyní podcastu Do slov spolu s Ondřejem Lipárem.