Pablo Neruda nezemřel na rakovinu prostaty, jak zní oficiální příčina smrti chilského nobelisty, shodl se mezinárodní odborný panel.

Neruda zemřel po krátké hospitalizaci třiadvacátého září 1973, jen dvanáct dní po vojenském puči, při němž Augusto Pinochet svrhl vládu prezidenta Salvadora Allendeho. Slavný básník byl rovněž známý komunista a tím pádem také ideologický odpůrce Pinochetovy junty. Nerudův řidič Manuel Araya v roce 2013 mexickému časopisu Proceso vyprávěl, jak mu zoufalý spisovatel tehdy volal z nemocnice s tím, že mu něco ve spánku píchli do žaludku. Na základě této informace nechal posléze chilský soud exhumovat Nerudovy ostatky a podrobit je vědecké analýze. Už v průběhu vyšetřování forenzního týmu prohlásil chilský ministr vnitra, že Nerudu možná nechal zavraždit Pinochetův režim.

Do zkoumání kostí Pabla Nerudy se zapojilo šestnáct vědců z celého světa. Ti dvacátého října zveřejnili první odhalení a oficiální stanovisko: tvrzení Pinochetova režimu, že Pablo Neruda zemřel na rakovinu prostaty, prostě není možné. Jedním z průvodních symptomů tohoto druhu rakoviny je ztráta tělesné hmotnosti a Neruda byl v době hospitalizace téměř obézní. Všechny okolnosti v době smrti Pabla Nerudy vedou podle vědců spíš k nějakému druhu infekce.

Badatelskému týmu se navíc v kostech podařilo najít laboratorně vyšlechtěné bakterie, jež bude tým dále zkoumat. Výsledek bude k dispozici zhruba za rok.


K projektu Future Library se přidala další, čtvrtá spisovatelka. Nový text turecké prozaičky Elif Şafakové si stejně jako díla Kanaďanky Margaret Atwoodové, Brita Davida Mitchella a Islanďana Sjóna přečtou první čtenáři v roce 2114.

Future Library je projekt skotské umělkyně Katie Patersonové. V roce 2014 nechala v lese Nordmarka v Oslu zasadit tisíc sazenic stromů. Až vyrostou, pokácí se, ze dřeva se vyrobí papír a na něj se vytisknou texty z projektu. Zatímco stromy rostou, Patersonová obchází spisovatele s prosbou o příspěvek do knihy — jakéhokoli žánru i délky.

Elif Şafaková, která píše anglicky i turecky romány o menšinové zkušenosti, v nichž se často mísí orientální a západní přístup k vypravěčství, si oslovení váží. Zároveň ale ještě neví, co přesně pro Future Library napíše. „Možná to bude něco na pomezí fikce a nonfikce. Chci, aby to lidem v budoucnosti dávalo smysl, možná nějaká podoba reflexe našich dnešních starostí… jaké to je, žít v těchto tekutých časech,“ komentuje vlastní úvahy nad textem Şafaková. O to víc si cení možnosti zapojení do Future Library. „Je to globální projekt v čase, kdy je svět hodně rozdělený.“

Rukopis Elif Şafaková odevzdá v červnu. Během ceremoniálu jej uloží do speciálně vyhrazené místnosti v nové osloské veřejné knihovně Deichmanske, která se oficiálně otevře v roce 2019.