02/03/2015 | zprávy |

Staré knihy a noví čtenáři

Německo se připravuje na nové vydání Hitlerova Mein Kampfu. Objevená povídka o Sherlocku Holmesovi není od Arthura Conana Doyla. Příští rok uplyne čtyři sta let od smrti Williama Shakespeara. A digitální generace má radši papír.

V Německu se chystá nové vydání Mein Kampfu. Jedná se o první reedici od originální publikace nejznámějšího textu Adolfa Hitlera v roce 1925, respektive 1926. Německo po válce zakázalo jakékoli další vydávání tohoto antisemitského pamfletu, zákaz ovšem přestane platit letos v Bavorsku. Toho využil tým historiků a literárních a sociálních vědců, aby připravili nové vydání. Svazek čítající přes dva tisíce stran prý obsahuje více analýz a kritiky než originálního textu a ukazuje například, kde všude Hitler literárně i filozoficky kradl, kde si vyloženě vymýšlí nebo překrucuje původní myšlenky. Nové vydání Mein Kampfu kromě nadšení v odborných kruzích budí v Německu, které se ještě zcela nevyrovnalo s historickým odkazem nacismu a holocaustu, i rozvášněnou politickou debatu. Zástupci židovské obce a přeživší z koncentračních táborů hlasitě volají proti vydání, někteří kritici se dokonce obávají nové vlny antisemitismu, kterou by mohlo vydání Mein Kampfu vyvolat. Kritické a akademické zaměření publikace nicméně podle slov Magnuse Brechtkena, ředitele mnichovského Institutu soudobých dějin, v němž se na novém vydání pracuje od roku 2012, jakékoli jeho politické nebo extremistické zneužití znemožňuje. Brechtken naopak předpokládá, že kritické vydání Mein Kampfu a rozbor ideologické síly literatury napomůže ochraně před podobnou demagogií v budoucnu. Zajímavostí je, že ačkoli bylo zakázáno nové vydávání a přetiskování Mein Kampfu, verze z dvacátých a třicátých let, jichž vyšly miliony, se můžou v Německu legálně prodávat v bazarech a antikvariátech.

Některým knihám stačí ke slávě pouze jedno vydání. Je tomu tak i v případě nedávno objeveného Prvního folia od Williama Shakespeara. První folio vyšlo v roce 1623, sedm let po autorově smrti, a jedná se o první souhrnné vydání Shakespearových her, díky čemuž se zachovaly i pro pozdější generace. Právě První folio se vydá v roce 2016, v rámci čtyřstého výročí autorovy smrti, na téměř rock’n’rollovou tour po Spojených státech, navštíví všech padesát států a bude k vidění v knihovnách, muzeích či galeriích.

Mnohem menší úspěch a štěstí má jiný nedávný objev. Před několika týdny našel skotský důchodce Walter Elliott na půdě starý sborník povídek, vydaný pro dobročinné účely, konkrétně výběr peněz na opravu mostu v Selkirku. Kniha The Book o’ the Brig údajně obsahovala mimo jiné i krátkou povídku od Arthura Conana Doyla o detektivu Sherlocku Holmesovi. Literární analýza na webu Electric literature nicméně prokazuje, že se jedná o obyčejnou kachnu: Conan Doyle není nikde uvedený jako autor nebo spoluautor, zúčastnil se pouze benefičního večírku jako řečník. Celá povídka včetně názvu navíc nenese žádné typické stopy stylu vyprávění o londýnském detektivovi.

Překvapivý objev učinila také lingvistka zaměřená na prostředí digitálních médií Naomi S. Baronová. Ve své nové knize o čtení v digitálním prostředí Words Onscreen: The Fate of Reading in a Digital World zkoumá, jaké důsledky měla a má digitalizace textů a zmnožení platforem, na nichž se text dá číst. Její studie vyvrací předpoklad, že lidé kolem dvaceti let, hlavně vysokoškolští studenti ve Spojených státech, kvůli generační zkušenosti často zvaní „digital natives“ čili „digitální domorodci“, preferují texty v digitální podobě před těmi v podobě papírové . Naopak, čím byl text delší, náročnější nebo komplikovanější, tím více respondenti tíhli k tištěným knihám. Jednak je to mírou soustředění, které čtenáři tichá, neblikající a prokrastinaci neumožňující kniha nabízí, a jednak také kvůli možnosti vytvářet vizuální paměťové mapy na základě umístění pasáže v knize, díky poloze odstavce na stránce, šmouhám na papíře, podtržením a podobně. Nic takového digitální text neumožňuje, a proto jeho přečtení zanechává v paměti mnohem menší stopu. To je obzvláště špatná zpráva pro vydavatele elektronických učebnic, kteří si od nové generace slibovali velký byznys.