Když v roce 1966 vydal Truman Capote nonfiction román Chladnokrevně, položil základy novému žánru a zároveň udělal tečku za tragickým případem vraždy kansaské rodiny Clutterových: z mediálního tématu se stal umělecký námět. Vzniklo i několik filmových a televizních zpracování a někteří autoři se pokusili vrahy farmářské rodiny spojit s dalšími záhadnými zločiny. Minulý týden ale případ ožil znovu — knižně i kriminálně.

V listopadu roku 1959 byli v malé farmářské osadě Holcomb v Kansasu brutálně zavražděni čtyři členové rodiny Clutterových — rodiče a dvě děti. Zločin nebývalé brutality a neznámých motivů (později vyšlo najevo, že si vrazi mysleli, že v domě najdou sejf naditý penězi) vyšetřoval i jistý Harold Nye, později šéf Kansaského vyšetřovacího úřadu. Coby poctivý detektiv si vedl rozsáhlé poznámky. Ty o desítky let později objevil v odpadkovém koši jeho syn Roland a rozhodl se je ve spolupráci se spisovatelem a sběratelem podobných materiálů Garym McAvoyem literárně zpracovat.

Kniha, která prý vnáší do případu i Capoteovy klasiky novou perspektivu, měla vyjít už před šesti lety. Tehdy ale autorské duo narazilo na nevoli státu Kansas. Ten se prostřednictvím soudní instance pokusil zablokovat prodej nebo publikaci zmíněných policejních poznámek — s odůvodněním, že se jedná o majetek státu. Teď soud rozhodl — s odvoláním na První dodatek americké ústavy a kansaskou ústavu —, že Roland Nye s Garym McAvoyem knihu vydat můžou. Stát Kansas má navíc zaplatit jejich soudní výdaje ve výši sto šedesáti osmi tisíc dolarů (skoro čtyři miliony korun).

Ve stejné době, kdy padlo konečné soudní rozhodnutí, vyšla i doličná kniha — And Every Word is True (A každé slovo je pravda). Autoři v ní naznačují, že se v případu Clutterových nemuselo jednat o loupež, ale o objednanou vraždu.


Knihovně v německém Bonnu se uplynulý čtvrtek navrátilo několik set pohřešovaných položek. Nic neobvyklého, řeklo by se, jenže seznam navrácených tiskovin čítá vzácné středověké rukopisy, rané tisky z 15. století, historické mapy nebo ilustrované encyklopedie z 19. století.

Neobvyklý je i příběh jejich návratu. Belgičanka Tania Grégoireová se v roce 2017 rozhodla prodat pozůstalost po otci, mimo jiné zapáleném bibliofilovi, v londýnské aukční síni Sotheby’s. Tamní odborníci při procházení stovek vzácných knih ale začali být podezřívaví: řadě knih chyběly hřbety, jiné měly vytržené listy, jinde byly zase vystřižené části stránek. Bylo jasné, že se někdo pokusil zakrýt jejich původ. Ne však dostatečně — ukázalo se, že většina z nich pochází právě z bonnské knihovny. Aukční síň proto kontaktovala univerzitu a regionální knihovnu v Bonnu a po kontrole historicky chybějících položek dohodla navrácení nalezených knih.

Otec Tanii Grégoireové byl nasazen jako voják při poválečné okupaci Německa právě do Bonnu. Tamní knihovna, založená před dvěma sty lety, ukryla v roce 1943 archiv do podzemních skladišť. Do Bonnu se vrátil v roce 1946, místo ale našel v bývalých úkrytech před nálety, protože původní budova knihovny byla zničená. Teprve až poté, co se knihovna nastěhovala v roce 1951 do nové budovy, mohli její zaměstnanci zjišťovat, jak velké škody utrpěla. Chybělo zhruba sto osmdesát tisíc položek. Spousta z nich shořela při požáru po bombardování, značná část ale zmizela v poválečném zmatku.

Na celé záležitosti není nezvyklé pouze to, že aukční síň kontaktovala původního majitele, ale také směr návratu, poukazuje The Guardian: většinou se totiž vrací knihy a cennosti z Německa než do něj.