Na hodinách slovenského dejepisu sa o bombardovaní Nových Zámkoch veľa neohovorí. A o veciach, o ktorých sa málo vie, spravidla vznikajú najlepšie knihy. Na pultoch slovenských kníhkupectiev sa pred pár mesiacmi objavil „Uzol“ od Mareka Hudeca, ktorý toto pravidlo sebavedomo potvrdil.
Představujeme druhý vybraný text z literární soutěže pro odsouzené, kterou pořádá spolek Za branou. Lucie K. z věznice Opava napsala upřímnou a dojemnou povídku o poloviční Romce, která se musí potýkat se svým životem ovlivněným nejen nešťastnou minulostí.
Mezi českými vězni existuje hlad po vyjádření, i proto před dvěma lety ve spolku Za branou vznikla literární soutěž pro odsouzené. Letošní ročník nabízí rodinné příběhy, autobiografické povídky či vězeňskou poezii. Vítěze vybírá porota, kterou tvoří Tereza Brdečková, Michal Horáček a Josef Klíma. Postupně vám představíme několik textů — prvním z nich je „Probuzení do snu“ Jana Žemličky z věznice Jiřice.
Vzťah mladého dievčaťa s postarším mužom z umeleckého prostredia je v spoločnosti snáď aj naďalej raritou. V literatúre sa však v poslednej dobe stáva často vyhľadávaným motívom. Oprávnene po ňom siahla aj slovenská autorka Nicol Hochholczerová a s touto poburujúcou, no pre čitateľov atraktívnou témou sa popasovala svojským štýlom.
V zemi indiánských letních táborů vychází současná literatura autorů a autorek z řad původních severoamerických národů. Co udělá s romantickými představami, které nám podsunul Karel May? A v čem je literatura původních Američanů a Američanek unikátní, když se zabývá nejen etnickou identitou, ale i dalšími palčivými tématy?
Mezi básnickými knihami přihlášenými na letošní Cenu Jiřího Ortena se objevilo hned několik zajímavých titulů. Kristýna Svidroňová a Iveta Ciprysová jsou autorkami dvou z nich. Jejich sbírky přinášejí zajímavé pohledy na prostupnost hranic lidského a přírodního, zkušenost duševního i tělesného vyloučení člověka nebo provázanost bytostí s prostředím.
