Knižní trh generuje obrat osm miliard ročně, průměrně u nás vychází zhruba 15 000 titulů, DPH na knihy máme 10 %, což v evropském průměru patří mezi spíše vyšší sazby. Poslední dohledatelná data o průměrné ceně knih máme z roku 2019, kdy byla 275 Kč. Po pandemii a při současných cenách to už ale jen stěží může být pravda. Kolik to tedy ve skutečnosti je, nevíme.
Na protestech požadujících bezpečnost a rovná práva pro queer lidi se volá po konkrétních politických krocích — v první řadě po zastavení šíření lží a hoaxů, které vedou k násilí. Naopak je důležité poznávat queer pestrost i skrze literaturu. Ve společnosti s transfobním prezidentem a premiérem odmítajícím rovnost queer lidí před zákonem to ale sotva bude stačit.
Ve svém minulém příspěvku k diskusi o knižním trhu jsem zmínila, že je nezbytné kultivovat kulturní průmysl, respektive pracovní podmínky pro jednotlivé kulturní profesionály a profesionálky. A že ten, kdo v tom může sehrát velmi aktivní roli, je stát.
Fenomén hraničnosti či překračování hranic vyznačuje jeden z klíčových momentů umění a obecně možnosti proměny či společenské kritiky. Lidé žijící v pohraničí — ať už geografickém, sociálním, či psychickém — jsou proto často vystaveni neúměrně většímu tlaku, než musejí snášet obyvatelé domnělých vnitrozemí. Hranice normativních kategorií genderu, třídy, postavení a etnicity totiž procházejí naším každodenním jednáním.
Ženy v Íránu se bouří. Vlna odporu proti patriarchálnímu útlaku odstartovala, když dvaadvacetiletá Mahsa Amini podlehla zraněním, která jí způsobila mravnostní policie. Z hidžábu jí totiž vykukovaly vlasy. Ženy se tak veřejně stříhají, a dokonce hidžáby pálí. Takový protest, to je feminismus, který vám ve střední Evropě odkývá každý včetně Biancy Bellové.
Situace v knižním provozu je neudržitelná. Víme to a díky pandemii jsme o tom začali mezi sebou i veřejně a otevřeně mluvit, přesto se prozatím nic zásadního nemění. Potřebujeme „kvantový skok“, jak řekla kulturní manažerka Jana Návratová. Pojďme tedy v první řadě zodpovědět otázku, proč se kromě kvality knih musíme zabývat i kvalitou prostředí, ve kterém jednotlivé tituly vznikají.
