Akademik a spisovatel Clive Hamilton nařkl Čínu z vměšování se do svobody slova a politiky v jeho rodné Austrálii. Stalo se tak poté, co největší australské nezávislé nakladatelství Allen & Unwin posunulo vydání jeho nové knihy Silent Invasion (Tichá invaze), v níž Hamilton podrobně dokumentuje prorůstání vlivu Komunistické strany Číny do chodu australských politických institucí, vysokých škol nebo kulturních organizací. Allen & Unwin tvrdí, že k posunutí vydání přistoupili na základě „rozsáhlých právních doporučení“.

Clive Hamilton argumentuje e-mailem, který mu poslal šéf nakladatelství a v němž vysvětluje, že duben 2018 „je příliš brzy na vydání knihy a na řádnou ochranu proti možným hrozbám vůči knize i firmě, plynoucím z pravděpodobných akcí Pekingu“. V e-mailu se rovněž zmiňuje možnost, že Čína bude považovat knihu za urážku a podnikne odpovídající právní kroky.

Podle Hamiltona jde o „zlomový bod v australské historii, když může Peking ovlivňovat zdejší svobodu slova“. Spisovatel a profesor etiky na Charles Sturt University v Sydney už požádal nakladatelství Allen & Unwin o zrušení smlouvy ohledně zastupování ve věci autorských práv a hledá nového nakladatele.

Čínský vliv se za poslední rok stal jedním z nejprobíranějších témat australské veřejnosti. V červnu se v tamních novinách objevily reportáže o koordinované snaze Číny a jejích zástupců infiltrovat australské politické instituce a propagovat čínské zájmy. Podle čínského ministra zahraničí jsou tato tvrzení „nepodložená a absolutně nezodpovědná“. I tak ale australský nejvyšší státní zástupce George Brandis později prohlásil, že „hrozba politického vměšování cizích zpravodajských služeb je problém největší důležitosti a zhoršuje se“.

Čína se už letos v srpnu pokusila omezit obsah zahraničních publikací. Vědecká vydavatelství Cambridge University Press a Springer Nature čelila mezinárodní kritice za znepřístupňování některého svého obsahu na čínském internetu podle žádosti Komunistické strany Číny. Cambridge University Press po necelých dvou týdnech s dobrovolnou cenzurou v Číně přestalo, Springer nadále omezuje několik publikací.


Zpravodajský server DW si všímá situace literátů v současném Turecku. Rok a půl po neúspěšném vojenském puči sedí v tureckých věznicích stovky novinářů a intelektuálů a pozornost Erdoganova režimu se postupně obrací od novin ke knihám, které mohou narušovat práva některého z členů parlamentu nebo „propagovat terorismus“. Podle tureckých nakladatelů bylo vyhláškou zrušeno více než třicet vydavatelství, zabaveno 670 knih pro podezření z teroristické propagandy a dalších 135 tisíc svazků vyřazeno z veřejných knihoven.

Dochází prý k tak absurdním situacím, jako je cenzura knih Alberta Camuse, Louise Althussera nebo Barucha Spinozy — byli prý totiž členy teroristických organizací. Turecká policie dokonce zatkla jednoho zemědělce, protože se některá z děl těchto filozofů našla v jeho domácí knihovně — i když sám podezřelý je analfabet.

Celou situaci pro DW shrnul novinář Fehim Tastekin, jehož novou knihu o Kurdech z Rojavy a dvě starší publikace soud nedávno zakázal: „Výnos soudu otevřel novou kapitolu turecké společnosti tím, že knihu [přímo označil] za teroristickou organizaci.“