Textem za lepší zítřky

Günter Grass nepřestal s kritikou německé společnosti a politiky. Francouzští publicisté jsou v podezření z vydírání marocké královské rodiny — kritikou. Nejslavnější italská spisovatelka současnosti zůstává stále neznámá.

Nedávno zesnulý Günter Grass se k německé společnosti vyjadřuje i po smrti. Minulý týden vyšla v Německu jeho poslední kniha — Vonne Endlichkait (O konečnosti), sbírka básní a kratších próz. Kromě vyrovnávání se s blížící se smrtí a stářím se Grass v textech obrací i na své spoluobčany nebo kritizuje Angelu Merkelovou. Připomíná Němcům, že sami byli často relativně nedávno uprchlíky, kteří potřebovali pomoc, a neměli by se proto obracet zády k dnešním potřebným. Spolkovou kancléřku Grass kritizuje za bezpáteřnost, ochotu jít na ruku lobbistům a spojit se kvůli moci s libovolnou politickou stranou.

Kritická literatura hýbe i Francií a Marokem, a to dokonce literatura nevydaná. Nakladatelství Éditions du Seuil se rozhodlo nevydat kritickou knihu o současném marockém králi Mohammedu VI. Její autory Catherine Gracietovou a Erica Laurenta nedávno zatkla francouzská policie kvůli obvinění z vydírání. Spisovatelé měli podle nahrávek policie požadovat po zástupci marocké královské rodiny dva miliony euro za nevydání biografické knihy, která prý obsahuje citlivé informace o marocké královské rodině. Oba autoři nařčení z vydírání odmítají — jako první iniciovala setkání ohledně knihy marocká strana, a to včetně finanční nabídky za její nepublikování. Podle Gracietové se jednalo o chvilku lidské slabosti“, a ne o zločinný úmysl. Gracietová a Laurent jsou ve Francii i Maroku známí svým kritickým postojem vůči marocké vládě. Eric Laurent uvedl, že se knihu pokusí vydat jinde.

Nová kniha vyšla tajemné a světoznámé italské spisovatelce Eleně Ferranteové. Její novinka The Story of the Lost Child uzavírající takzvanou neapolskou sérii vzbuzuje všeobecné nadšení. Autorka přitom nadále zůstává prakticky neznámá: nepřebírá ceny, nedává rozhovory, nemá žádné propagační fotky. Nedávno ale udělala výjimku a poskytla rozsáhlý e-mailový rozhovor časopisu Vanity Fair, v němž se kromě své tvorby a výhod anonymity vyjadřuje i k genderové nespravedlnosti v literárním prostředí. Slyšeli jste v poslední době, že by se o nějaké knize napsané mužem říkalo, že by ji ve skutečnosti napsala žena nebo kolektiv žen? ptá se například Ferranteová provokativně. Celý rozhovor lze nalézt zde.