Trh bez pravidel a peněz

Koronavirová krize zasáhla celý knižní průmysl. Už dříve na ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) i premiéra Andreje Babiše (ANO) apelovali distributorské sítě a velcí nakladatelé nebo také platforma Knihex, stojící za stejnojmenným literárním festivalem a trhem malých nakladatelů. Ti za stejným účelem minulý týden zformovali rovněž Cech malých nakladatelů, v němž se sdružuje přes třicet českých nakladatelství. Mezi členy Cechu jsou například firmy Akropolis, Dauphin, Meander, Malvern, Torst, Garamond, Fra, 65. pole, Oikoymenh, Baobab, Větrné mlýny a další.

Cech formou otevřeného dopisu žádá ministerstvo kultury, „aby neodkladně a v původně schválené výši vyplatilo nakladatelstvím granty na podporu vydávání knih v roce 2020 a aby vyhlásilo speciální dotační program, jehož prostřednictvím by jednotlivým žadatelům poskytlo finanční podporu, odvozenou od prokazatelné ztráty, která nakladatelstvím vznikla v době krize, použitelnou na provozní náklady“.

Podle malých nakladatelů totiž úplně přestala „fungovat ekonomická pravidla“ a nakladatelé se tak ze dne na den ocitli bez prostředků. „Malá nakladatelství pak přímo na samé existenční hranici.“

Cech malých nakladatelů se v dopise odvolává na „dobrou tradici svých prvorepublikových předchůdců“, například na nakladatelství Josefa Floriana ve Staré Říši či edici Knihy dobrých autorů pod vedením nakladatelky Kamilly Neumannové. „Nechrlíme kvanta titulů jen kvůli krátkodobému zisku a naše nakladatelství prvořadě nevnímáme jako firmy na vydělávání peněz. Jde nám o rozšíření spektra osobitých kulturních projevů a zprostředkování zajímavých názorů a myšlenek,“ píše Cech.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek plánuje tento týden požádat vládu o jednu a půl miliardy korun na pomoc českým vydavatelům a prodejcům knih. Slíbil to při videokonferenci s některými českými nakladateli.

Itálie je nejvíce koronavirem stiženou zemí na světě — počet úmrtí způsobených onemocněním Covid-19 už přesáhl číslo deset tisíc. Obyčejní Italové, instituce, úřady, umělci či sportovci se proto snaží prostřednictvím médií a sociálních sítí pozvednout ducha národa, nejčastěji pod hlavičkou kampaně #WeAreItaly.

V jejím rámci se dvacátého pátého března odehrál také první národní Dantův den (Dantedì). Jeho ustanovení oznámila italská vláda ještě v lednu, před vypuknutím koronavirové krize. Příští rok totiž uplyne sedm set let od úmrtí italského klasika. Danteho den měl zahájit dlouhou sérii akcí, přednášek, představení či výstav, které by se k blížícímu výročí vázaly. Ani datum není zvoleno náhodně: podle akademiků totiž Dante započal ve svém vrcholném díle a jednom z nejdůležitějších textů evropské kultury, Božské komedii, 25. března roku 1300 putování Peklem, Očistcem a Rájem.

Dantův den se nakonec odehrál ve zcela jiných, pochmurnějších kulisách. Ale — a to je možná hlavní — odehrál se. Florentská galerie Uffizi přichystala virtuální Dantovu výstavu. A televize Rai připravila na svých stránkách speciál, kde lze najít například jevištní zpracování Božské komedie v podání Roberta Benigniho či filmovou adaptaci Giorgia Albertazziho z roku 1965.

Dante na detailu obrazu Domenica di Michelino (1417—1491)

Dante Alighieri (1265—1321) je považován za jednoho z nejvýznamnějších italských a světových básníků. Kromě poezie, z níž je nejslavnější rozsáhlá Božská komedie, se Dante věnoval také politické filozofii a lingvistice. Kvůli svému dílu na poli jazykovědy bývá označován za otce spisovné italštiny.

Pandemie a povinné karantény v mnoha státech se kromě ekonomické krize a kulturních kampaní projevují zvýšenou domácí aktivitou. Lidé například dohánějí své čtenářské dluhy — podle statistik britského knižního trhu se v poslední době zvedly prodeje knih, a to především klasických titulů, jako je Sto roků samoty či (příznačně) Láska za časů cholery od Gabriela Garcíi Márqueze, Velký Gatsby Francise Scotta Fitzgeralda či Pod skleněným zvonem Sylvie Plathové. Jiní se zase odhodlali a konečně začali psát: literární agentury už referují o prudkém nárůstu počtu zaslaných rukopisů.

A pokud se člověk nemůže nabažit badatelské práce v archivech, antikvariátech a knihovnách, pak nemusí zoufat. Web Atlas Obscura sestavil seznam knihoven a archivů, které hledají pomoc online dobrovolníků při luštění ručně psaných poznámek, označování obrazů, katalogizaci a dalších pracích.