Tři otázky pro… Petra Stančíka
„Literatura pro všechny věkové skupiny má stejný fundament: silný příběh,“ říká spisovatel Petr Stančík, který dnes vystoupí v rámci Měsíce autorského čtení.
Ve svých knihách si rád pohráváš s dějinnými událostmi. Vyhledáváš toto téma i u jiných autorů, případně u koho?
Mým velkým vzorem je Jorge Luis Borges. Historie v jeho povídkách je mnohem historičtější, nežli byla ta skutečná. Znamenitým fabulátorem je též dnes již téměř zapomenutý autor historických románů Josef Svátek. A v poslední době začínám chápat genialitu Aloise Jiráska, jehož mi — jako mnoha dalším čtenářům — dokonale znechutila povinná školní četba. Čítanky jsou krví zbrocená popraviště knih.
Do jaké míry využíváš své zkušenosti reklamního textaře ve vlastních dílech?
Reklamu už drahně roků nedělám, takže zřejmě nijak. Ale kdysi jsem se při té práci naučil spoustu užitečných dovedností. Třeba jemné umění popsat i hodně zašmodrchanou myšlenku tak, aby ji čtenáři pochopili. Nebo jak psát tak, aby bylo čtení požitkem. Prostě literární řemeslo. A kdo neumí řemeslo, tomu je i genialita málo platná. Netvrdím, že ho umím dokonale, ale pár fint jsem v dílně pochytil.
Jaká pozitiva nacházíš v psaní knih pro děti?
Mě to hlavně baví. Jinak bych to ani nemohl dělat, protože když mě něco nebaví, tak u toho usnu. Taky jako správný Blíženec mám neustále rozepsaných iks různých textů. A odpočívám změnou tématu. Takže když jsem znaven psaním pro dospělé, osvěžím se psaním pro děti a naopak — jako motýl poletující po rozkvetlé louce noří svůj sosáček tu do chrpy a jindy zase do hvozdíku. Každopádně věřím, že literatura pro všechny věkové skupiny má stejný fundament: silný příběh. Rozdíl vidím jen v tom, že v knihách pro děti zásadně nepoužívám dlouhé věty, sex a špatné konce.
Narozen 1968 v Rychnově nad Kněžnou. Do roku 2006 Odillo Stradický ze Strdic. Píše prózu, poezii, knížky pro děti a mládež, věnuje se esejistice, dramatu i ediční práci. Historik-samouk. Nedokončil studia režie na pražské DAMU. Dlouho se živil jako „tvůrce a poradce v oboru komerční i nekomerční komunikace“. Poslední roky je na volné noze. Vydal několik desítek knížek, naposledy Pravomil (2021), Praha ožralá (2021, s R. Kopáčem), Jezevec Chrujda krotí kůrovce (2020), H2O a pastýřové snů (2019), Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů (2019), Fíla, Žofie a Smaragdová deska (2018) nebo H2O a poklad šíleného oka (2018).