04/02/2022 | zprávy |

Platonov, Karapanou, Wallace nebo Bonnefoy

Letošní únor rozhodně nebude hladový co do počtu zajímavých knižních novinek. V našem výběru tentokrát převažují časem prověřené a cenami ověnčené tituly z překladové literatury, s nimiž se konečně budou moci seznámit i tuzemští čtenáři.

Ponurý apokalyptický román Andreje Platonova Jáma (Dauphin), pojednávající o stalinské kolektivizaci a industrializaci, zachycuje skupinu dělníků v raném Sovětském svazu, kteří se pokoušejí vykopat ohromnou základovou jámu pro gigantický dům. Obří díra z nich však vysává veškerou fyzickou i duševní energii. Akademické vydání románu, z něhož byl pořízen aktuální český překlad Bruna Solaříka, rekonstruuje původní text bez nánosů a deformací z předchozích edic — jak zahraničních, tak ruských — a respektuje poslední autorovy opravy strojopisu. Na množství obsahových i jazykových zvláštností této prózy upozorňuje obsáhlý doslov — doprovodná stať Natalji Dužinové Průvodce Jámou, která představuje zasvěcený a přitom přehledný úhrn dosavadního platonovského bádání nad přítomným románem.

seriál Knižní vyhlídky

Román řecké spisovatelky Margarity Karapanou Náměsíčník (Malvern), vyznamenaný v roce 1988 ve Francii cenou pro nejlepší cizojazyčnou knihu, začíná tím, jak Bůh znechucený lidstvem vyzvrací na řecký ostrov nového Mesiáše. Dotyčný ostrov obývaný vesničany, umělci a spisovateli je jakousi babylonskou věží, místem, kde se shromažďují lidé různých jazyků, aby čekali na událost tak děsivou i komickou, jako je tento druhý příchod Mesiáše. Autorka se obratně pohybuje mezi satirou, magickým realismem a absurdním dramatem a ve své surrealisticky opojné próze vytváří nezapomenutelný obraz zpustlého světa, zoufale komického, a přitom plného soucitu, v němž sídlí noční můry i zázraky. Do češtiny knihu přeložil Denis Kostomitsopoulos.

Mladý učenec zdědí dům s velkou tajemnou knihovnou. Při bádání v ní se mu jako průvodce nabídne havran, s nímž se dostane do paralelního světa „za zrcadlem“, kde neplatí pozemské zákony a realitu tvoří sedm rozměrů. Při cestě podivuhodnou říší se setkává s řadou bytostí, mezi nimi i s krásnou démonickou Lilith, a zažívá hrůzná i povznášející dobrodružství, jejichž hlavním rysem jsou proměny — metamorfózy těla i duše. Próza Lilith (Carcosa) z roku 1895 je nejvýznačnějším a také nejtemnějším dílem skotského spisovatele George MacDonalda, považovaným za jeden z vrcholů viktoriánské fantastiky a majícím velký vliv na pozdější autory, jako jsou C. S. Lewis nebo J. R. R. Tolkien. Důmyslně slučuje tradici romantické fantastické prózy s tradiční heroickou romancí, pohádkovým dobrodružstvím a duchovní alegorií. Druhé české vydání přináší upravený překlad Milana Žáčka.

Svůj třetí a poslední soubor povídek Zapomnění (Rubato) psal David Foster Wallace paralelně s již nedokončeným románem Bledý král. Témata osobní identity a možností porozumění i sebeporozumění se ve Wallaceových textech prolínají s nejsoučasnějšími technikami ovlivňování a vnější prezentace a kladou — nevyslovenou, snad i nevyslovitelnou? — otázku, na co jsme vlastně zapomněli. Objemná povídková kniha vycházející v překladu Jaroslava Hronka je po Krátkých rozhovorech s odpornými muži (č. 2018) teprve druhou česky vydanou knihou tohoto spisovatele, označovaného za jednoho z nejoriginálnějších anglicky píšících autorů přelomu tisíciletí.

Když otec Lonsonier opouští Francii, odváží si jedinou cennost — odnož vinné révy, kterou zachránil před zkáznou fyloxerou, jež koncem 19. století hubila evropské vinice ve velkém a vyháněla z domovů tisíce lidí. Nakonec se usadí v Chile. Po letech se zpět do Evropy vydává jeho syn Lazar, aby bojoval za otcovu vlast v zákopech první světové války. Po celé století plné svárů a válek zažívá rod Lonsonierů — Lazar, milovnice ptáků Tereza, aviatička Margot, rebel Ilario Da —, rod vykořeněný a přesazený stejně jako jejich vinná réva, chvíle zářné i temné, vzlety plné nadějí i kruté pády. Oceňovaný spisovatel Miguel Bonnefoy nevypráví ve svém nejnovějším románu Dědictví (Argo, překlad Markéta Krušinová) jen fiktivní ságu rodu Lonsonierů, ale také příběh vlastní rodiny — příběh Francouzů, kteří navzdory vzdálenosti v čase i prostoru svůj původní domov vlastně nikdy neopustili.

Autorkou psychologického thrilleru Sedm let temnoty (Host) je úspěšná jihokorejská spisovatelka Čong Judžong, která se českým čtenářům poprvé představila kriminálním románem Vzorný syn (obě knihy přeložila Petra Ben-Ari). Sedm let žije Sowon ve stínu šokujícího a nevysvětlitelného zločinu svého otce. Kamkoli přijde a cokoli udělá, všude se dříve či později musí vypořádat se svým údělem syna masového vraha. Když pak jednoho dne obdrží balíček slibující vysvětlení toho, co se tenkrát u přehrady Serjong doopravdy stalo, musí čelit nebezpečí, o němž dosud neměl ani ponětí. „S ústředními tématy domácího násilí, alkoholismu a nesplněných snů autorka nakládá citlivě a zároveň nekompromisně,“ napsal britský list The Guardian.