Veletrhy v karanténě

Koronavirus ovlivňuje i mezinárodní knižní akce. Hongkongský knihkupec byl odsouzen k deseti letům vězení — za „únik informací“.

Česká republika už registruje první případy koronaviru, stejně jako desítky dalších zemí. Snaha zabránit pandemickému šíření nemoci, počet jejíchž obětí včera celosvětově přesáhl tři tisíce, už omezuje život v řadě z nich. Tato omezení se nevyhýbají ani literárnímu provozu.

Z důvodu obav před koronavirem se tak o měsíc posunulo například konání Mezinárodního veletrhu dětských knih v Boloni. Itálie momentálně čelí největšímu šíření viru v Evropě. „Vzhledem k okolnostem jsme takové rozhodnutí museli udělat,“ vysvětluje organizátorka veletrhu Elena Pasoliová. „Nebylo to jednoduché, ale bylo to nezbytné kvůli vystavovatelům a návštěvníkům. Jsme si plně vědomi všech problémů, které toto rozhodnutí přinese, ale o to více jsme odhodlaní tvrdě pracovat na tom, aby se konal skvělý veletrh a naplnil všechna očekávání.“ Konání boloňského veletrhu se z původního termínu na přelomu března a dubna posunulo na dny od třicátého dubna do druhého května.

Francouzská vláda se kvůli koronaviru rozhodla k tvrdším opatřením: speciálním dekretem dočasně zakázala shromáždění více než pěti tisíc lidí v uzavřených prostorách. Pařížský knižní veletrh, který obyčejně přiláká až na sto padesát tisíc návštěvníků, se má konat už za tři týdny. A byť je podle vlády možné vyjednat výjimky, podle insiderů je oznámení odložení festivalu záležitostí dnů.

Mezinárodně nejdůležitější akce sezóny, Londýnský knižní veletrh, se odehraje v ohlášeném termínu, tedy příští týden od desátého do dvanáctého března. To ale neznamená, že veletrh neprovázejí změny a nervozita. Už počátkem února bylo zrušeno několik akcí čínských vystavovatelů a hostů. A uplynulý pátek oznámila dvě významná americká nakladatelství, Simon & Schuster a Ingram Content Group, že se do Londýna nevypraví. Čeká se na reakce dalších vystavovatelů, stejně jako na vládu Borise Johnosona, která se možná uchýlí ke stejnému řešení jako její francouzský protějšek. Rozhodnutí by mělo padnout nejpozději zítra.

Lipský knižní veletrh podle posledních zpráv proběhne v plánovaných dnech od dvanáctého do patnáctého března.


Hongkongský knihkupec a švédský občan Kuej Min-chaj, jehož zmizení v roce 2015 a následné držení v Číně vyvolalo mezinárodní kontroverzi, byl odsouzen k deseti letům vězení. Soud ve východočínském městě Ning-po jej uznal vinným z vynášení tajných informací do zahraničí. V krátké noticce se také uvádí, že Kuej Min-chaj v roce 2018 požádal o obnovení čínského občanství.

Podle kritiků a zástupců lidskoprávních organizací jde o další příklad čínského umlčování zahraničních i domácích kritiků.

Kuej provozoval do roku 2015 v Hongkongu malé nakladatelství a knihkupectví Mighty Current, specializované na politickou literaturu. Na rozdíl od Číny nepanuje v bývalé britské kolonii tak tvrdá cenzura a Kuej Min-chaj si mohl se spolupracovníky dovolit vydávat k čínské vládě kritické a mnohdy skandální knihy — které si následně kupovali čínští turisté. Knihkupec společně s dalšími čtyřmi osobnostmi hongkongského nakladatelského a knihkupeckého života v roce 2015 zmizel. Objevil se až o mnoho měsíců později v Číně, kde se v pravděpodobně zinscenovaném prohlášení přiznal k vině za dávnou dopravní nehodu a podvolil se trestu.

Jako švédský občan — Kuej Min-chaj studoval ve Švédsku — jel po propuštění z vazby v roce 2018 na zdravotní prohlídku na švédskou ambasádu. Tehdy ho čínská vláda zadržela podruhé: policisté v civilu jej odvlekli přímo z vlaku, v němž cestoval v doprovodu švédských diplomatů.

Celý incident způsobil diplomatickou roztržku mezi Čínou a Švédskem, kde žije i Kuej Min-chajova dcera Angela. Ta se s pomocí švédské diplomacie a lidskoprávních organizací snaží dostat otce z Číny a upozorňovat na situaci hongkongských a čínských intelektuálů.

Švédský PEN klub na podzim udělil Kuej Min-chajovi Cenu Kurta Tucholského, pojmenovanou podle německého spisovatele prchnuvšího z hitlerovského Německa a určenou perzekvovaným autorům. Čína zareagovala prohlášením, že Švédsko „ponese následky“.