Vracíme místům půjčku

Co stálo na počátku Brna poetického, láska k Brnu, nebo k poezii? Dá se to vůbec odlišit? JT: Ne, odlišit se to nedá. Jde o amalgám. I Brno, i poezie. Ba i ta láska. MF: Brno poetické se na úplném prvopočátku zrodilo z pivní pěny. Před několika lety jsem seděl se svým přítelem, básníkem a publicistou Františkem Schildbergrem, v jedné brněnské hospůdce a řeč přišla také na brněnskou poezii a na to, jak ji víc propagovat, třeba prostřednictvím nějakých panelů v ulicích. Potom nápad na několik let usnul, a teprve když mě předloni Jiří Trávníček oslovil s možností podání nějakého regionálního projektu, vzpomněl jsem si na náš rozhovor. Pak už to šlo ráz na ráz. František s námi spolupracuje externě a jeho pomoc je velmi přínosná. Jaké jsou zatím na projekt ohlasy? Nechyběla například někomu oblíbená báseň? JT: Převládají ty pozitivní. Občas se někdo ozve, že tam podle něj něco chybí. Texty to zaplňujeme postupně už deset měsíců. Ozývají se i různí „nedělní básníci“, že taky mají něco nabásněno o brněnských lokalitách a zda bychom… ehm, ehm… nezvážili… ehm, ehm. Nebráníme se tomu, ale úplně vše tam dávat nehodláme. MF: Na jedné straně bychom chtěli mít web otevřený i pro současné, ještě neetablované brněnské básníky, na druhé straně chceme držet laťku kvality. Rozhodování je vždy případ od případu. Čím hlouběji jdeme do minulosti (do devatenáctého století a dál), tím jsme benevolentnější, pokud jde o kvalitu, protože starší básně mají především kulturněhistorickou, nejen estetickou hodnotu.

Jiří Trávníček, foto: Karel Cudlín

V další fázi mají přibýt do města panely s básněmi. Bude se projekt rozrůstat někam dál? Třeba o Brno prozaické? MF: Uvažovali jsme jednu chvíli také o krátkých lyrických úryvcích v próze, ale zatím jsme tuto myšlenku opustili, mimo jiné i z kapacitních důvodů. Třeba časem ještě dozraje. JT: Ne, o Brnu prozaickém neuvažujeme. Idea s panely umístěnými do jednotlivých — básněmi dotčených — lokalit je teď v jednání s Magistrátem města Brna. Od počátku jsme Brno poetické chápali nikoli pouze jako něco, co by se mělo nacházet v digitálním prostoru. A proč jen básničky? Protože jsou krátké, kondenzované, úsporné, a pokud nejsou, tak z nich musíme vybrat jen kousek, třeba sloku či dvě. Text ve veřejném prostoru, aby zaujal, nesmí být moc dlouhý. Nepřeskočí poetická mapa i do dalších měst? JT: Ať přeskočí; rádi těm, kdo tak budou chtít učinit, pomůžeme. MF: Současné možnosti internetu a digitálních technologií dávají velký prostor pro podobné aktivity. Dočkáme-li se někdy v budoucnu něčeho na způsob virtuálních „literárních toulek Moravou“, bude to jen dobře.

Michal Fránek, foto: archiv Michala Fránka

Usnadnily loňské komunální volby a proměna politické garnitury na brněnské radnici nějak vznik projektu? JT: Čistě technicky vzato, neusnadnily. Začali jsme jednat ještě s předchozí garniturou, teď jednáme s tou novou. Na konci října by mělo být jasno, co se nám podařilo či nepodařilo dojednat. MF: Doufáme, že nové složení radnice podpoří projekt, který by naše město oživil a zatraktivnil nejen z pohledu jeho obyvatel, ale i domácích a zahraničních návštěvníků. Brno poetické zapadá do současného trendu oživování poezie ve veřejném prostoru, jmenujme třeba poeziomaty nebo guerilla poetry. Zároveň je běžné říkat, že poezie se stala světem pro sebe. Je využívání veřejného prostoru způsob, jak vrátit poezii „obyčejným lidem“? MF: Básně vztahující se ke konkrétním místům v Brně představují podivuhodný a často překvapivý rezervoár kulturní paměti, který by bylo věčná škoda nechat uvězněný pouze mezi zaprášenými regály knihoven. Někdy nastavují groteskní zrcadlo naší současnosti; zároveň vdechují místům, často na první pohled velmi nepoetickým, kolem nichž chodíme nevšímavě, svou duši. JT: Poezie a vůbec literatura do veřejného prostoru patří. Nejenom pomníky básníků či pamětními tabulemi, ale i samotnými texty, zejména pak těmi, které díky daným místům vznikly, které daná místa v sobě uchovávají. Řekl bych, že je to něco jako půjčka, kterou jednotlivá místa poskytla básníkům. A my se snažíme tuto půjčku, patřičně zhodnocenou básnickými texty, na daná místa vrátit zpátky.