Národní knižní cenu, vedle Pulitzerovy ceny za literaturu možná nejprestižnější literární ocenění ve Spojených státech, získala minulý týden v kategorii prózy Susan Choi se svým v pořadí pátým románem Trust Exercise (Cvičení důvěry). Choi byla už v roce 2004 nominována právě na literárního Pulitzera za knihu American Woman (Americká žena).

Cvičení důvěry se odehrává na elitní herecké škole na americkém Jihu během osmdesátých let. Protagonisty románu jsou mladí milenci pocházející z různých sociálních vrstev. Porotci ocenili Cvičení důvěry za kombinaci „intelektuální neústupnosti postmoderního přístupu s aktuálním příběhem, který je pohlcující a ve výsledku znepokojivý“. Podle The New York Times měl román Susan Choi výborné kritické přijetí. Deník The Guardian ho v recenzi nazval „mistrnou studií moci a jejího zneužívání, která se dotkla tématu konsenzu a jeho mnohoznačnosti v éře #MeToo“. Česky zatím žádná kniha Susan Choi nevyšla.

V překladové kategorii se ocenění dočkal maďarský spisovatel László Krasznahorkai s románem, který v angličtině vyšel pod názvem Baron Wenckheim’s Homecoming (Baron Wenckheim se vrací), o návratu hazardem zchudlého boháče z Argentiny na maďarský venkov a o vesničanech číhajících na příležitost. Cenu za překladovou literaturu zařadili organizátoři Národní knižní ceny loni: získat ji může jak beletrie, tak literatura faktu přeložená do angličtiny. László Krasznahorkai cenu převzal společně s překladatelkou Ottilií Mulzetovou.

Dílo Lászla Krasznahorkaie je v Česku známé díky adaptacím maďarského režiséra Bély Tarra, zejména díky jeho sedmihodinovému opusu Satanské tango. Stejnojmenný román vyšel i česky v roce 2003 v nakladatelství Host.

V kategorii nonfiction ocenila porota memoáry Sarah M. Broomové The Yellow House (Žlutý dům) o vyrůstání v New Orleans a dopadech hurikánu Katrina na tamní komunitu a její rodinu. Za nejlepší básnickou sbírku označila porota Sight Lines (Linie pohledu) Arthura Szeho. A cenu v kategorii dětských knih si odnesl Martin W. Sandler za naučnou knihu o roce 1919 v amerických dějinách.

Vítězové každé kategorie k ceně získávají i finanční odměnu ve výši deseti tisíc dolarů (zhruba čtvrt milionu korun). Na Národní knižní cenu nominují jednotlivé tituly nakladatelé za vstupní poplatek, přičemž mohou nominovat libovolný počet knih. Toto pravidlo bývá často terčem kritiky — má znevýhodňovat menší nakladatele.

Národní knižní cena se udílí od roku 1950. V osmdesátých letech si prošla krizí a v současné podobě funguje od roku 1989.