Letní období, kdy je většina lidí na dovolené, děti i různé instituce mají letní prázdniny, bývá označováno jako okurková sezóna. A o čem jiném psát v okurkové sezóně než o okurkách.
V současné době debatu o přechylování opět oživila sněmovna, která schválila návrh novely o matrikách, a jeho znění potvrdil i Senát. Novela přijímá liberalizaci volby (ne)přechýleného ženského příjmení. Jde o jev společensky citlivý a v dnešní době velmi aktuální, a především je to jev jazykově komplikovaný, který je v médiích podáván často tendenčně, zjednodušeně a zkresleně bez přihlédnutí k názoru jazykovědců.
… tak si lehne. Ano, můžeme si ustlat i na zemi, častěji však k tomu využíváme nějaký kus nábytku. Pro jeho označení máme v češtině minimálně osmnáct různých pojmenování.
Často se mluví o tom, že se nářeční slova vytrácejí z naší mluvy, existuje však oblast, v níž si je vybavíme, a tou jsou tradiční lidové zvyky a svátky. K nim patří bezesporu i svátky velikonoční a výrazy s nimi spojené, které zná každý mluvčí alespoň pasivně. Znalost těchto slov často prozradí náš teritoriální původ a spojuje náš život s tradicemi našich předků.
Následující řádky budou o ohebnosti, ale asi jinak, než si myslíte. Latinské flecto (ohýbám) — flexio (ohnutí) dalo základ celé řadě slov, která v češtině zdomácněla, rozumíme jim a běžně je používáme. Objevují se však i slova s významem zcela novým.
Příchod nemoci covid-19 způsobil velkou změnu v mnoha oblastech našeho života: ovlivnil nejen zdravotnictví a společenský život většiny z nás, ale proměnil i náš jazyk. Vznikla tak slova jako haranténa, promordor nebo covidiot.
