V zimní době se nabízí napsat něco o sněhu a sněžení. Podíváme-li se do druhého svazku Českého jazykového atlasu na regionální rozdíly v pojmenování tohoto přírodního jevu v našich nářečích, zjistíme, že slovní zásoba s ním spojená je poměrně bohatá a pestrá.
Bývá zvykem ohlížet se za obdobím, které končí, bilancovat, jaké bylo, a vystihnout, co pro ně bylo typické. S koncem prosince se tak objevují různé ankety zjišťující slovo roku, ani letos tomu není jinak.
Když o někom řekneme, že je „habán“, je jasné, že se jedná o velkého statného člověka neboli kolohnáta či hromotluka, chcete-li. Kde se toto slovo vzalo a co původně znamenalo?
Až do konce letošního září ne každý věděl, kde leží Královec. Díky polskému parodickému twitterovému účtu, který analogicky k situaci na Ukrajině navrhl, aby se Kaliningradská oblast rozdělila mezi Polsko a Českou republiku, se Královec přes noc stal hvězdou sociálních sítí. Královec není jediné město, jehož český název se od cizojazyčného (Kaliningrad) liší.
Kdo z nás nebyl někdy v lese na houbách? O blízkém vztahu českých houbařů ke všem hříbkům, kozákům, ale třeba i bedlám svědčí množství lidových názvů vycházejících z nářečí. Setkáváme se s nimi dodnes, a tak při návštěvě některých oblastí naší republiky můžeme být až překvapeni jejich růzností.
Letní období, kdy je většina lidí na dovolené, děti i různé instituce mají letní prázdniny, bývá označováno jako okurková sezóna. A o čem jiném psát v okurkové sezóně než o okurkách.
